Výroba v písecké továrně Schneider Electric.

Výroba v písecké továrně Schneider Electric. | foto: Marek Podhora, MAFRA

Revoluční chytré sítě za miliardy zdraží proud. Spotřeba však klesne

  • 531
Česko stojí spolu s Evropou na prahu energetické revoluce. Miliardové investice mají změnit způsob zacházení s elektřinou. Do tuzemské energetiky přiteče v následujících 25 letech 155 miliard korun. Ty by měly padnout na rozvoj inteligentních sítí, jež promění podobu trhu a z tisíců odběratelů udělají výrobce.

Plán ministerstva průmyslu zahrnuje soubor opatření od úpravy legislativy přes modernizaci elektrického vedení až po rozvoj elektromobility. V první fázi půjde především o instalaci chytrých elektroměrů, které monitorují a regulují spotřebu podle aktuální situace v síti. Revoluční jsou v tom, že umožňují nejen elektřinu odebírat, ale také ji v případě momentálního přebytku vracet.

Už od roku 2010 testuje ČEZ jejich pilotní fungování ve Vrchlabí, dobrovolná výměna po celém Česku by měla začít v polovině letošního roku. „Pokud se zákazník rozhodne, bude mít distributor povinnost instalovat mu chytrý měřák. To by mělo otevřít první vlnu zákazníků,“ předpokládá náměstek ministerstva průmyslu Pavel Šolc.

Elektroměry za desetitisíce

Pro zájemce bude motivací hlavně lepší regulace spotřeby a s tím spojená úspora elektřiny. Nejde přitom o levná opatření. Evropská komise počítá, že do roku 2020 padne jen na chytré měření v rámci osmadvacítky přes 45 miliard eur, tedy zhruba 1,2 bilionu korun, roční rozpočet Česka. Podle Komise přitom vychází instalace elektroměrů v Česku v přepočtu na jednoho spotřebitele na 776 eur (necelých 22 000 Kč), což je nejvíce ze všech zemí Evropy.

V návaznosti na chytré měřiče bude potřeba investovat rovněž do vyhodnocení a sběru zaznamenaných dat, rozvoje distribučních sítí a přenosové soustavy. V příštím desetiletí bude třeba vyřešit také problém s ukládáním elektřiny nebo rozšířením elektroaut.

Náklady přitom neponese stát, ale zaplatí je sami spotřebitelé – buď přímo za technologii a její instalaci do vlastní domácnosti, nebo rozpočítané na všechny odběratele ve zvýšených cenách elektřiny.

Podle Šolce půjde o zdražení maximálně v řádu jednoho procenta. Že zdražení nebude dramatické, předpokládá také Jiří Gavor z poradenské společnosti ENA. „Nemělo by to přinést nárazový dopad do plateb, protože investice budou dostatečně rozloženy v čase,“ míní Gavor.

Jan Pánek z Generálního ředitelství pro energetiku Evropské komise upozorňuje, že se utracené prostředky vrátí na úsporách. „Inteligentní sítě představují vyšší objem investic, ale také vyšší nákladovou efektivnost. Spotřeba je o 30 procent nižší,“ uvedl Pánek loni na podzim na Žofínském fóru.

Jak bude fungovat chytrý dům

Kromě samotných zákazníků mohou část nákladů pokrýt prostředky operačních programů, na energetické úspory je v nich do roku 2020 vyčleněno 24 miliard korun. Vláda také zařadila část opatření na seznam žádostí o poskytnutí peněz z takzvaného Junckerova balíčku, kterým chce šéf Evropské komise podpořit evropskou ekonomiku. Česko z balíčku žádá na chytré sítě přes 40 miliard korun, většinu z toho právě na měřiče.

Částka, se kterou stát pro chystané sítě počítá, odpovídá zhruba nákladům na jeden jaderný blok a také časový horizont naplánovaných výdajů se kryje s dobou, kdy by měl být spuštěn první z dvou plánovaných reaktorů. Na rozdíl od projektů v Dukovanech a Temelíně, o kterých stát nemá jasno, z čeho je vůbec zaplatí, a jejich realizace tak zůstává nejistá, miliardové investice do chytrých sítí už běží.

Sousto pro technologické obry

Pro firmy z oboru se tak rýsuje období lukrativních zakázek. Jde především o mezinárodní technologické obry jako ABB, Siemens nebo Schneider Electric. „Pro řešení Smart Grid nabízíme třeba právě inteligentní měřidla, která umožňují díky integrované komunikaci přijímat i odesílat informace o spotřebě a případně ji i řídit a tím optimalizovat náklady odběratelů,“ dává příklad šéf tuzemského zastoupení Jaroslav Žlábek ze Schneider Electric.

Profitovat z trendu by však mohly i české firmy. Elektromontážemi se zabývá EP Industries Daniela Křetínského a ambice v odvětví neskrývá ani miliardář Petr Paukner, který se kvůli tomu nedávno spojil s E.ON. Na úrovni domácností by se mohl zapojit i Jablotron Dalibora Dědka.