O něco nižší čísla uvádějí i další teleobchodníci.
Tuzemský trh živí necelou desítku firem, které nabízejí své zboží přes televizní obrazovku. Většinu z nich ovládají zahraniční firmy a Češi u nich utratí ročně asi jednu miliardu, převážně za kuchyňské zboží, kosmetiku a hudební disky.
Tisíc kupců za třicet minut
Cena zboží se pohybuje většinou mezi jedním až dvěma tisíci korun, ale jak říká Per-Anders Everbring, šéf Smart Shopu: "Záleží vždy na produktu, přes televizi prodáváme i přístroje na cvičení za tři až osm tisíc."
Možnosti tuzemských peněženek se však nesmějí přecenit. "Cena je v tuzemsku stále hlavní prodejní nástroj," tvrdí šéf Teny Jiří Heger. "Musíte nalézt výrobek, který je něčím nový, a nabídnout přijatelnou kvalitu za přiměřenou cenu."
Překvapivě často míří zboží z obrazovky do krajů s vysokou nezaměstnaností. "Hodně kupujících je ze severní Moravy, hlavně z Ostravska. Naopak méně volajících je z jižní Moravy a Prahy," říká Jitka Ježková z firmy Telemarketing Prague.
Ta přijímá prostřednictvím až 150 telefonních operátorů objednávky od televizních diváků pro dvě tuzemské teleshoppingové společnosti. "Na rozpisu vidíme, kdy jaký spot vysílají. Lidé si objednávají už v jeho průběhu," říká Monika Matyášová, šéfka Telemarketing Prague.
Hovory utichnou asi do půl hodiny po odvysílání. Jejich počet závisí zejména na délce reklamy, která se pohybuje od desítek vteřin do desítek minut. "Náš rekord je asi tisíc objednávek během třiceti minut," uvádí Everbring.
Boj o televizního diváka
Za úspěšné výrobky jsou považovány kusy, kterých se prodá několik desítek tisíc. "Především věci do kuchyně jdou u vás dobře na odbyt," říká šéf slovinské skupiny Studio Moderna Sandi Česko.
Rozdíly v chutích zákazníků může posoudit stejně jako rakouský WS Teleshop velmi dobře. Obě firmy totiž kupují televizní čas v celé řadě evropských zemí. "Některá věc se dobře prodává třeba v Rakousku a Bulharsku, ale tady ne. Někdy netušíme proč," říká Christian Schörg.
O neúspěších králové tuzemského teleshoppingu neradi hovoří, ale ty existují také. "Prodávali jsme otvírák na konzervy, který nezanechával ostré hrany. Tisíc korun však bylo příliš," přiznává Everbring.
Teleshoppingové firmy jsou životně závislé na svítících obrazovkách a jejich šéfové mají o chodu televizních stanic podrobný přehled. "Prima má například vyšší procento lidí se vzděláním a vyššími příjmy, prodávají se tam dobře i dražší výrobky," říká Jiří Heger, jehož Tena se objevuje ještě na České televizi. "Ročně jde řádově o tisíce odvysílaných minut," dodává Heger.
Vládcem éteru je bezesporu WS Teleshop s moderátorem Horstem Fuchsem v hlavní roli. "Novu máme exkluzivně, pak jsme na Primě, TV Praha a Galaxii. Denně máme sedm hodin vysílacího času," vypočítává Christian Schörg.
Denní doba, kdy se reklama vysílá, rozhoduje o prodejním úspěchu či neúspěchu. Televizní obchody proto nejraději "otevírají" ráno, před odchodem lidí do práce, a poté po jejich návratu odpoledne.
Naopak teleshopping v noci příliš nefunguje a přitahuje i lidi znavené alkoholem. "Ráno nám volají a ptají se, jestli si náhodou neobjednali hrnce. Objednávku pak samozřejmě zrušíme," říká Monika Matyášová.
Cena za teleshopping v televizi je řádově desetkrát (a vícekrát) nižší než za klasickou reklamu. Firmy si však třeba nemohou vybrat přesný čas vysílání. "Cena je určena pevnou částkou a procenty z obratu," uvedla mluvčí Primy Jana Malíková.
Stejný systém funguje i v České televizi. "Orientačně to je čtyři až pět tisíc za minutu. Ale přesná cena za minutu neexistuje, vybíráme si vždy tu nejlepší nabídku," uvedl za ČT Martin Švehla. Reklama i v méně výhodné časy zabírá. "K našim zákazníkům patří i několik členů vlády a parlamentu," uzavírá Schörg.
