"Od zahájení prvního projektu, který o výstavbě varny hovořil, až po samotné zahájení výroby v novém provozu, uplynulo více než deset let. Prosadit tak velkou stavbu bylo nesmírně složité. Ale chtěli jsme, aby si plzeňští sládci mohli brát z vlastního a nebyli odkázáni na dodávky sladu zvenčí," vzpomíná někdejší dlouholetý šéf Prazdroje Ivo Hlaváček.
"Museli jsme prosazovat plány i za pomoci nám nakloněných mocných," přiznává.
Jenže - řečeno tehdy často používanými strohými větami: nebyli lidi, nebyly dodávky, nebyl materiál. A když se nakonec stavby ujal pražský Armabeton, dostatek pracovníků sehnal jen díky tomu, že mohl využívat sil vězňů z borské trestnice.
"Pracovali ale dobře, na kvalitu stavby tahle okolnost neměla žádný vliv. Jen ta pracoviště byla důkladně střežena," říká Jiří Lang, který byl vedoucím výstavby sladovny.
 |
PIVO, DESTILÁTY, VÍNO, KOKTEJLY na napoje.idnes.cz |
"A problémů bylo více - jednou z podmínek pro schvalování projektu bylo vypracování speciálních technických dokumentů, které však uměl zvládnout jen počítač. A ten byl v Plzni tehdy jediný, ve Škodovce. A byl přetížený. Proto jsme museli podklady vozit zhruba každé tři týdny až do teplického Sklounionu," vypráví Lang.
Závod začal sloužit v roce 1989. "Se současnými padesáti zaměstnanci dodá asi 86 tun sladu ročně, což ho řadí na první místo v tuzemsku," říká mluvčí pivovaru Alexej Bechtin.
