"Dokud za mnou nepřišla stavební firma s plánem koupit moje pole a vybudovat tu vilovou čtvrť, byla cena té půdy okolo deseti korun za metr čtvereční," vzpomíná dnešní milionář. Sedm hektarů půdy nakonec prodal za čtyři sta korun za metr.
"Byl to dobrý obchod," libuje si. "Ale že bych se kvůli tomu pustil do nákupu další půdy a doufal, že ji znovu výhodně prodám, to ne."
Muž, který se díky šťastné nabídce stal milionářem, ví, že když se půdu nepodaří prodat velkému investorovi, vydělat se na ní nedá.
"Půdu, která mi ještě v Klánovicích zbyla, pronajímám soukromému zemědělci. Platí mi tisíc korun na hektar za rok. "
Případů lidí, kteří zbohatli na prodeji původně zemědělské půdy na okraji Prahy či jiných atraktivních měst, by se podle firem obchodujících s pozemky daly najít desítky až stovky.
Pro ostatní pozemky však většinou platí, že jejich cena se v průběhu devadesátých let téměř nezměnila.
"Mimo velká města trh s pozemky v podstatě spí. Když to není pozemek určený k zástavbě, tak se cena pohybuje dnes stejně jako před pár lety v řádu několika korun za metr čtvereční a ani tak se to příliš neprodává. Občas něco koupí soused od souseda, ale jinak nic," vysvětluje Aleš Novotný, výkonný ředitel realitní společnosti Central Group.
PŘIJDE INVESTOR A CENA STOUPÁ
Situace v menším městě se může výrazně změnit, pokud se v něm začne připravovat průmyslová zóna, stavba hypermarketu nebo jiná investice. Pozemky, které by se dříve prodávaly jen stěží a měly by hodnotu v řádu několika korun nebo desítek korun za metr čtvereční, se mohou rázem několikanásobně zhodnotit.
"Města obvykle vykupují pozemky na průmyslové zóny za 100 až 200 korun za metr čtvereční," říká ředitel CzechInvestu Martin Jahn. Majitel menšího, zhruba hektarového pozemku se tak může snadno stát milionářem.
Pokud půdu kupuje přímo investor, může jít cena ještě výš. Společnosti stavící supermarkety, jsou většinou ochotny zaplatit za pozemky víc než průmyslové firmy.
"Zatímco na průmyslovou výstavbu se pozemek neprodá za víc než pět stovek za metr čtvereční, obchodní firmy jsou ochotny jít i na několik tisíc," říká Jahn.
SPEKULACE NĚKDY NEMUSÍ VYJÍT
Majitelé pozemků, o něž projeví zájem město či investor, sice mohou slušně vydělat, přehnané požadavky však mohou skončit i tak, že z prodeje sejde.
V Třebechovicích pod Orebem chystá radnice již celá léta průmyslovou zónu. Majitelům pozemků, na kterých se mělo stavět, nabídla 150 korun za metr čtvereční. Pro člověka, který vlastní jeden hektar půdy, by to znamenalo výdělek 1,5 milionu korun.
"Teď jsou tam pole, která jsou prakticky neprodejná," tvrdí bývalý starosta Třebechovic Vladimír Derner. Přesto nabídky města využilo jen pár lidí. Zbytek trvá na ceně 500 korun za metr.
"Mám tam necelý hektar pole. Zatím mě nic netlačí, abych to prodala. Ten pozemek sice skoro nic nevydělává, ale na druhou stranu mě nic nestojí a ty peníze tam budou uložené pořád," vysvětluje jedna z třebechovických majitelek půdy.
"Kdyby město nabídlo pět set korun za metr nebo jinou výhodnou nabídku, pak bych o tom začala uvažovat," dodává.
Podle Dernera jsou však taková očekávání přehnaná. "V nedalekém Hradci Králové se prodal metr čtvereční na stavbu supermarketu za tři tisíce a lidé si teď myslí, že mohou dostat totéž. My jsme ale malé město a vykupovat půdu tak draho, když ji pak investorovi musíme dát takřka zadarmo, si nemůžeme dovolit."
V patové situaci uvízl i spor Markéty Regecové z Hranic na Moravě, která za svůj zhruba hektarový pozemek v budovaném areálu firmy Philips požaduje od města 19 milionů korun. Město jí nabízí pětkrát méně.
MĚSTA ZAČÍNAJÍ BÝT OPATRNĚJŠÍ
Kvůli spekulacím s pozemky jsou v poslední době ve městech, do kterých se chystají investoři, radnice daleko opatrnější při zveřejňování konkrétních plánů.
Příkladem může být město Kolín, které je jedním ze dvou míst, kam míří nová továrna automobilky BMW. "Aby někdo mohl začít spekulovat s pozemky, musel by vědět, kde továrna bude, ale to radnice pečlivě tají," uvedl tajemník Městského úřadu v Kolíně Jan Pešek.
"Doufáme, že to z nás nikdo nevytáhne. Po zkušenostech z Philipsu máme snahu vyhnout se všem spekulacím," dodal.
Konkrétní způsob, jak chce město nakonec pozemky vykupovat, aniž by spekulantům došlo, že jde o pozemky na továrnu, Pešek neprozradil.
POZEMEK NA DŮM? JEDINĚ VE MĚSTĚ
Pokud se někdo zajímá o koupi parcely, kde chce postavit dům, musí počítat s úplně jinými cenami, než má zemědělská půda na okrajích měst a vesnic.
Bude totiž nejspíš potřebovat, aby na pozemku byla zavedená voda, elektřina a další sítě a aby k němu vedla nějaká příjezdová cesta.
Ve vnější Praze se takové parcely prodávají mezi tisícem až třemi tisíci korunami za metr čtvereční. Na výjimečně žádaných lokalitách, jako je nyní Praha 6, se však ceny mohou pohybovat i okolo šesti sedmi tisíc za metr.
V Brně a okolí jsou ceny jen o málo nižší než v Praze. V ostatních krajských městech se ceny pohybují i pod tisíci korunami. Mimo velká města je však nabídka minimální.
"Pozemky, na kterých jsou už zavedené veškeré sítě a jsou použitelné k bytové výstavbě, se u malých měst prakticky vůbec nevyskytují. Je to dané poptávkou a ta se soustřeďuje téměř výhradně u velkých měst," vysvětluje Evžen Korec, ředitel největšího vlastníka pozemků v Praze - Ekospolu.
I podle ostatních stavebních či realitních firem je trh s pozemky pro bydlení mimo velká města téměř mrtvý.
"U Mnichova Hradiště připravila radnice zasíťované pozemky pro výstavbu rodinných domů. Nabízí je za 105 korun za metr čtvereční, což je naprosto minimální cena, a přesto o ně není zájem," říká výkonný ředitel Central Group Aleš Novotný.
JEN DOBRÁ PARCELA MŮŽE BÝT INVESTICÍ
Vložit peníze do půdy a čekat, že se zhodnotí, může sice vést k úspěchu, chce to však dobře vybírat. Buď je třeba vědět, co se v kraji chystá, nebo alespoň dobře rozmýšlet, zda může být pozemek zajímavý pro další investory.
Většina obchodníků s pozemky například varuje před přílišným očekáváním spojeným se vstupem do Evropské unie.
"Koupit nemovitost jen kvůli tomu, že vstoupíme do unie a ceny vzrostou, je nerozumné. Skokový růst cen nenastane. Hodnota pozemků stoupne tam, kde o ně bude zvýšený zájem, třeba v Praze. Ale čekat například velký zájem o půdu v pohraničí? K tomu není důvod," míní Aleš Novotný.
Přesto v poslední době stoupá počet lidí, kteří kupují pozemky jako investici.
"Vložit peníze do dobré parcely v Praze může přinést roční zhodnocení okolo patnácti procent. Cena pozemku roste například už jen tím, že v okolí vyrůstají nové vily. Každý si raději postaví dům tam, kde už něco pěkného stojí, nežli uprostřed polí," dodává Evžen Korec.
