„ČNB vyzývá veřejnost, firmy a instituce, aby neúčelně nehromadily a nezadržovaly platné české mince, ale aby jimi naopak platily. Bezplatně lze vyměnit až sto kusů mincí jedné nominální hodnoty, a to u kterékoliv pobočky bank a pošty s pokladní službou nebo u poboček ČNB,“ upozorňuje Josef Ducháček, ředitel sekce peněžní a platebního styku ČNB.
Centrální banka kvůli tomu také nabídla charitativním organizacím a nadacím, které často vybírají drobné do kasiček na ulici, že si mohou mince vložit přes pobočky ČNB na účty u svých komerčních bank, a to zcela zdarma bez ohledu na množství.
Normálně by je to přitom vyšlo draho. Například tři největší banky u nás – Komerční banka, ČSOB a Česká spořitelna – si za výměnu mincí za bankovky nebo za vklad více než stovky mincí na konto účtují tři procenta z objemu peněz, minimálně stokorunu. Manipulace s drobnými, které mají oproti bankovkám nízkou hodnotu a velký objem, a související bezpečnostní opatření totiž vyjdou draho.
Na tom, že lidé potřebují čím dál víc drobných, by v době ekonomického růstu nebylo nic divného, kdyby nárůst nebyl skoro dvojnásobný. Normálně jich za rok banka vydá okolo 50 až 60 milionů kusů, letos to je ale 100 milionů. „Vzhledem k počtu mincí v oběhu a vzhledem k jejich dlouhodobé životnosti by nemělo k tak vysokému nárůstu mincí docházet,“ soudí Ducháček.
Vysvětlením může být, že Češi bohatnou a nechávají drobné ležet ladem. Odkládají je v dětských kasičkách, případně si lidé mince doma vyloží z peněženky, aby jim nepřekážely, a zapomenou na ně.
V maloobchodních řetězcích pokladní kvůli rychlosti obsluhy a pohodlí zákazníků drobné nevyžadují, mají dobře zásobené pokladny. Jednou z příčin mizení mincí z oběhu jsou také turisté. „Část českých mincí s sebou odvážejí domů, a tím je vlastně natrvalo vyřazují z našeho peněžního oběhu,“ připomíná Denisa Všetičková z odboru komunikace ČNB.
Naopak prodejní a parkovací automaty za zvýšenou emisi mincí nemohou. Jejich provozovatelé je pravidelně vybírají a peníze ukládají na účty v bankách.
Haléřové memento
Proč je vůbec problém, že lidé peníze doma zadržují? ČNB musí vydávat nové mince, aby byl v obchodech dostatek drobných na vracení. Výroba přitom vyjde na 5,1 milionu korun za jeden vagon mincí v hodnotě 32 milionů korun ve stejném mixu hodnot, jako je v oběhu.
Kromě toho může velké množství peněz přinést i velké náklady v budoucnu. „V případě, že by jednou došlo ke zneplatnění stávající emise mincí, například z důvodu vydání nové emise nebo při přistoupení k euru, budou stávající mince masově předkládány k výměně,“ vysvětluje Všetičková.
Ze zkušenosti při měnové odluce z roku 1993 ČNB odhaduje, že lidé by během několika málo měsíců přišli vrátit dvě třetiny obíhajících mincí – tedy šestnáct dvacetivagonových vlaků naložených mincemi. Ty by se musely protočit v ČNB, která má kromě Prahy pobočky také v Hradci Králové, Brně a Ostravě. Každý vagon navíc by vyšel logisticky a bezpečnostně draho.
V dohledné době nicméně národní banka žádné mince nezneplatní a Česko euro nepřijme. „Výzva má jediný cíl, a to zvýšit efektivitu oběhu mincí, abychom mohli snížit objem výroby nových,“ říká mluvčí. Stejný problém řeší i jiné centrální banky.
V minulosti ČNB stáhla z oběhu všechny deseti-, dvaceti- a padesátihaléřové mince, rovněž kvůli zvýšení hospodárnosti peněžního oběhu. „Tyto mince jsme emitovali do peněžního oběhu ve velkém množství, ale v zásadě se nám nevracely zpět,“ říká Ducháček. Časem by tentýž osud mohl potkat i některé korunové mince.
Mince razí pro ČNB společnost Česká mincovna v Jablonci nad Nisou. Mají ocelové jádro, které je potažené jiným kovem – v případě koruny, dvoukoruny a pětikoruny niklem, u desetikoruny mědí, u dvacetikoruny slitinou mědi a zinku a v případě padesátikoruny jde o kombinaci předchozích dvou mincí.
Mince v jaké celkové hodnotě doma máte?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pátek 1. prosince 2017. Anketa je uzavřena.
