Tripartita se v pondělí neshodla na zvýšení minimální mzdy, a proto o ní rozhodne vláda v příštích týdnech. Odboráři požadovali zvýšení o 1 650 korun, zaměstnavatelé by přidali nejvýš 700 korun, takže by se nové minimum mělo nacházet mezi 14 050 a 15 000 korunami. Ministerstvo práce, které má agendu na starosti, přišlo se třemi návrhy ve zmíněném rozmezí.
Když se k tomu připočte zdravotní a sociální pojištění, které z větší části platí zaměstnavatel, představovalo by pro firmy navýšení nákladů na lidi s nejnižšími příjmy 938 až 2 211 korun měsíčně. A víc z hrubé mzdy na pojistném a na dani z příjmu zaplatí i zaměstnanec.
„Polepší si hlavně stát, který vybere více peněz na sociálním a zdravotním pojištění,“ potvrzuje Jiří Halbrštát z personální agentury ManpowerGroup.
Od roku 2013 dochází ke zvýšení minimální mzdy každoročně.
Minimální mzdu bere 150 tisíc lidí, tedy maximálně čtyři procenta všech zaměstnanců. Často jsou to lidé, kteří dostávají zbytek odměny takzvaně „na ruku“, například v pohostinství.
„Zaměstnavatele může potrápit i systém zaručených mezd, které se odvíjejí od minimální mzdy,“ upozorňuje David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny. Veškeré profese jsou odstupňovány podle složitosti práce a odbornosti a rozčleněny do osmi skupin, u každé z nich stát stanovuje zaručené minimum. Pro některé obory by proto zvýšení minima mohlo být neúnosné.
„Opakované navyšování může ohrozit existenci dalších malých prodejen potravin, které převážnou měrou zajišťují obchodní obslužnost venkova a malých měst. Zaměstnancům nepomůže, ale naopak je o práci připraví, protože obchodníci takový tlak prostě ekonomicky nezvládnou a prodejnu budou muset uzavřít,“ říká Jan Hrdina, tajemník Asociace českého tradičního obchodu.
Vyšší minimální mzda každý rok
Většina analytiků potřebu zvýšení minimální mzdy nezpochybňuje, mělo by ale zohledňovat kondici ekonomiky a růst produktivity. „Ekonomický růst zpomaluje, problémy jsou patrné zejména u našeho největšího obchodního partnera Německa, určitá obezřetnost je tedy na místě,“ říká Jan Vejmělek, hlavní ekonom Komerční banky.
Podle analytičky Raiffeisenbank Elišky Jelínkové růst mezd postupně snižuje ziskovost podniků. Od roku 2013 dochází ke zvýšení minimální mzdy každoročně a za poslední čtyři roky tak minimální mzda vzrostla o více než čtyři tisíce.
Minimální mzdu čeká další růst v Česku a v zemích Evropské unie
„Pokud rostoucí mzdové náklady nebudou kompenzovány odpovídajícím nárůstem produktivity, nezbude firmám nic jiného než začít snižovat stavy,“ domnívá se Jelínková.
Zaměstnavatel vs. odborář
Do budoucna by význam minimální mzdy mohl klesnout v důsledku přiostřující se soutěže o pracovní sílu. „Vzhledem k postupnému odcházení silné poválečné generace do důchodu a zvyšující se vzdělanosti lidé pro pozice s nízkým vzděláním na trhu práce nebudou a ani zvýšení minimální mzdy by dostupnost pracovní síly nezvýšilo. To obecně povede k tlakům na růst mezd a zánik pracovních pozic, které nabízejí velmi nízké mzdy, protože firmy takové pozice nebudou schopny obsadit,“ říká Navrátil.
Pro větší předvídatelnost požadují zaměstnavatelé zavést pro výpočet minimální mzdy pevný vzorec. Neshodnou se ale s odboráři. Ti požadují minimální mzdu ve výši poloviny průměrné mzdy, zatímco například Svaz průmyslu a dopravy navrhuje hranici 44 procent průměrné mzdy z předloňska. Nyní je poměr na méně než 40 procentech.
ANKETA: Jaké zvýšení snese česká ekonomika?
Martin Malo ředitel agentury Grafton Recruitment
„Čeká nás podle výhledu v roce 2020 zpomalení růstu. Česká ekonomika unese střídmé navýšení minimální mzdy za předpokladu, že spolu s jejím navýšením se bude zvyšovat i produktivita práce.“
Eliška Jelínková analytička Raiffeisenbank
„Růst minimální mzdy by se měl odvíjet od výkonnosti ekonomiky a samotných podniků. Ekonomika se aktuálně láme a růst zpomaluje, firmám ubývá zakázek a zároveň se na ně vzhledem k nedostatku pracovní síly tlačí kvůli růstu mezd.“
Jiří Halbrštát manažer náboru a marketingu ManpowerGroup
„Navýšení o 1 650 korun by byl opravdu skokový nárůst o více než 12 procent, to v soukromém sektoru nemá obdoby. Mzdy na dalších pozicích se zvyšují spíše nezávisle na minimální mzdě a řídí se trhem, tedy dostupností zaměstnanců na daném místě.“
David Navrátil hlavní ekonom České spořitelny
„Ekonomické studie ukazují, že v minulosti zvýšení minimální mzdy v průměru nevedlo ke zvýšení míry nezaměstnanosti. Opodstatnění pro zvýšení existuje, i když samozřejmě může cyklicky přijít v nevhodnou dobu. Systém změny minimální mzdy by ale měl být automatizovaný, skokové změny mohou způsobit některým firmám problémy.“
