Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Koláž - iDNES.cz

Předvolební přidávání: minimální mzda má vzrůst o rekordních 1 200 korun

  • 248
Hranice, pod kterou zaměstnavatelé v Česku nemohou jít s mzdou, má od ledna narůst o 1 200 korun na 12 200 korun. Je to nejvyšší skok v historii. Návrh vládního nařízení poslalo tento týden ministerstvo práce a sociálních věcí do připomínkového řízení.

Od ledna 2018 by se náklady na zaměstnance s minimální mzdou po započtení vyšších odvodů na sociální a zdravotní pojištění měly zvednout o 19 300 korun ročně, píše se v materiálu.

Prosazení návrhu v nejistém předvolebním čase může stranám, a zejména ČSSD, která rychlé navyšování hlasitě prosazuje, přihrát volební hlasy. Vláda se na počátku svého mandátu zavázala k tomu, že minimální mzdu postupně zvýší až na 40 procent průměrné mzdy. Skokem o 1200 korun by si mohla tuto položku v seznamu volebních slibů odškrtnout.

Průměrná mzda v prvním čtvrtletí letošního roku podle Českého statistického úřadu dosáhla 27 889 korun, současný návrh by tak minimální mzdu posunul k hranici 43,7 procenta k průměrné mzdě.

Minimální mzdu pobírá jen něco přes sto tisíc zaměstnanců. Sociální demokracie je nicméně přesvědčena, že zvýšení minimální mzdy bude vytvoří tlak na zvyšování mezd napříč firmami v celé České republice.

Vývoj minimální mzdy od jejího zavedení v roce 1991

Ještě vyšší nárůst navrhovaly odbory - Českomoravská konfederace odborových svazů požadovala od ledna 2018 zvýšení minimální mzdy na nejméně 12 500 korun měsíčně.

19 tisíc navíc za pracovníka

Zaměstnavatelé se zvyšováním minima brání. Hospodářská komora současný návrh, který v absolutní hodnotě přisype zaměstnancům jednorázově nejvíce peněz v historii, kritizuje jako další zdražení ceny práce. Odvody totiž v Česku patří k nejvyšším ze zemí OECD.

Podle propočtů komory by navýšení minimální mzdy firmám nekvalifikovanou práci prodražilo o zhruba dvě miliardy korun ročně. Celkové mzdové náklady na jednoho zaměstnance včetně odvodů na pojistné by stouply o více než 19 tisíc korun ročně. Z toho by 4600 korun šlo na pojistné odvody za firmu, dalších 2090 korun na odvody za zaměstnance a 241 korun na vyšší dani z příjmů (po odečtení slevy na poplatníka).

Paradoxně by tak skoro dvě pětiny zvýšených nákladů pohltil stát. „Ten by si z navýšení od zaměstnavatelů a jejich zaměstnanců, pobírajících minimální mzdu, ukousl tři čtvrtě miliardy korun za rok na daních a odvodech,“ dodala komora.

Nejde přitom jen o minimální mzdu. Návrh vládního nařízení totiž automaticky zvedá také takzvanou „nejnižší zaručenou mzdu“ v jednotlivých profesích. Ty jsou rozdělené celkem do osmi skupin a zaměstnanci tak nesmějí mít na výplatnici méně, než stanoví toto vládní nařízení. Představu o tom, jak se navyšují, si můžete udělat z následující tabulky.

Zaručená mzda
SkupinaPříklad profese Mzda aktuálníOd 1.1. 2018
1.Myčka nádobí, pracovník výkupu lahví, vrátný11 00012 200
2.Kopáč, sanitář, ostraha, řidič12 20013 500
3.Kuchař, kadeřnice, instalatér, pokladní13 40014 900
4.Sestra, účetní, švadlena14 80016 400
5. Mistr, mzdová účetní, učitel v autoškole 16 40018 100
6. Vývojař, “ajťák“, projektant 18 10020 000
7.Řízení financí, vedoucí marketingu, lékař19 90022 100
8.Ředitel firmy, makléř, vedoucí vědec22 00024 400
Výčet zahrnuje pouze vybrané profese

Důvodová zpráva k návrhu počítá s tím, že díky navýšení minimálních a zaručených mezd stát ročně vybere na sociální pojištění o zhruba 896 milionů korun víc a zdravotního pojištění o 384 milionů víc.

,