Podle Schillerové v červenci upravili makroekonomickou prognózu a přepočítali aktuální příjmy, přičemž zjistili, že schodek rozpočtu bude nižší, než se očekávalo. Ministryně přitom počítá s tím, že díky zvýšení platů lze očekávat větší daňové a sociální odvody, které tvoří více než polovinu příjmu rozpočtu. Proto by měl být schodek podle Schillerové nižší.
„Do konce srpna musím předložit rozpočet do systému eKlep a rozhodla jsem se, že předložím rozpočet se schodkem 40 miliard korun,“ uvedla Schillerová.
Ministryně plánuje upravit i střednědobé výdajové rámce tak, že by měl schodek rozpočtu na roky 2020 a 2021 činit rovněž 40 miliard korun. Dosud se počítalo s deficitem 50 miliard korun. Výraznější snižování schodku ale neplánuje z opatrnosti kvůli očekávanému zpomalení hospodářského růstu, řekla.
Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová uvedla, že v na vrcholu ekonomického růstu, kde se Česká republika právě nachází, by očekávala vyrovnaný rozpočet. Chápe ale, že ministr financí nemá v kabinetu lehkou pozici, protože „všichni ministři mají neustále natažené ruce“ a chtějí navýšit prostředky pro své resorty.
„Úkolem ministerstva financí je tyto požadavky vybalancovat, aby na ně byly peníze letos, příští rok i v budoucnu,“ dodala Zamrazilová.
Zamrazilová ovšem kritizovala výdaje na slevy jízdného ve veřejné dopravě pro studenty a seniory nebo plán na snížení daně z přidané hodnoty na pivo.
Niedermayer: Nestává se z rozpočtu cár papíru?
Naopak europoslanec a bývalý viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer má pocit, že schodek 40 miliard není maximem možného. Vláda podle něj přistupuje nezodpovědně k veřejným financím. Má obavy, že kabinet nepřemýšlí dostatečně dopředu.
„Jako by v rozpočtování nešlo o to, jak se rozpočet vyvíjí, ale co to bude znamenat pro příští léta, ale co rozpočet udělá s voličskými preferencemi,“ zmínil Niedermayer.
Schillerová mu odpověděla, že ačkoli ministerstvo nepočítá s tím, že by perspektiva trvala věčne, předpokládá, že ten pád nebude tak strmý jako v době ekonomické krize.
Podle něj se také z rozpočtu stává „cár papíru“, kdy je na papíře něco jiného, než se ve skutečnosti potom stane. Pro výrazné odchylky od plánu rozpočtu by podle Niedermayera měly být skutečné důvody, například zvrat vývoje ekonomiky. Připomněl, že loni odchylka byla desítky milionů korun. Obává se, že pak vláda před poslanci něco slíbí, například výstavbu silnic, ale ve výsledku se to nerealizuje.
Původní padesátimiliardový deficit pro rozpočet 2019 představila vláda v červnu. Tehdejší plán počítal s celkovými příjmy rozpočtu na příští rok 1,432 bilionu korun, o 117,1 miliardy více než v letošním rozpočtu. Výdaje měly být 1,482 bilionu.