„Ráda bych varovala před chybným dojmem, že mírné oživení může kompenzovat letošní bezprecedentní pokles,“ uvedla k predikci ministryně financí Alena Schillerová.
„Očekáváme, že na úroveň reálného hrubého domácího produktu roku 2019 se vrátíme až v roce 2023. Vlivem logicky rostoucích mandatorních výdajů a protikrizových daňových úlev v řádu desítek miliard lze i v příštím roce předpokládat výraznější deficitní hospodaření,“ dodala.
Prognóza vychází z předpokladu, že už kvůli pandemii nepřijdou další významná plošná restriktivní opatření.
Na pomalu rostoucím počtu nezaměstnaných má zatím značný podíl program Antivirus, kterým stát přispívá na mzdy a odrazuje firmy od propouštění. Nezaměstnanost se zatím podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí pohybuje kolem 3,8 procenta, pro příští rok ale aktuální předpověď počítá s růstem na průměrných 4,6 procenta.
Propad ekonomické aktivity s sebou nese i výpadek daňových příjmů při zvýšených výdajích vynaložených na zmírnění ekonomických a sociálních dopadů epidemie, upozorňuje ministerstvo financí. Pro letošek tak skončí hospodaření veřejných financí se schodkem 6,4 procenta HDP při růstu dluhu na 39,4 procenta HDP.
„Očekávané zadlužení bude stále o pět procentních bodů nižší, než činil veřejný dluh v roce 2013. Jsem přesvědčena, že Česká republika zůstane i v letošním roce nadále mezi zeměmi s nejnižším zadlužením v Evropě,“ dodává Schillerová.
Ekonom Komerční banky František Táborský hodnotí novou prognózu Ministerstva financí jako realistickou. „Zároveň se podle nás ministerstvo vrátilo ke své předchozí praxi, kdy makroekonomické prognózy byly spíše lehce opatrné. Ty pak následně přinášely pozitivní překvapení, která se promítala do vývoje státního rozpočtu v posledních letech,“ dodává.
Podle jeho odhadů by letošní deficit státního rozpočtu mohl skončit schodkem 400 miliard korun. „Dosavadní vývoj ale naznačuje, že by výsledný deficit mohl být ještě o pár desítek miliard nižší. Rozhodující bude ale závěr roku, kdy se bude realizovat řada výdajů, na kterých prozatím vláda ušetřila, jako jsou platy státních zaměstnanců a investiční výdaje. Pro příští rok prozatím počítáme s deficitem státního rozpočtu 270 miliard,“ upřesnil Táborský.
Zásadní však podle něj bude výsledek politických diskuzí o zrušení superhrubé mzdy a výrazného snížení daně z příjmu fyzických osob, které by výrazně zasáhlo do příjmové strany státního rozpočtu pro příští i následující roky.
Česko je zatím stále „miláčkem“ finančních trhů, řekl prorektor VŠFS:
28. července 2020 |
