Na každých 25 zaměstnanců musí mít firma jednoho postiženého. Anebo musí odebírat minimální množství zboží od invalidních družstev. Anebo platit invalidní daň. Ilustrační foto

Na každých 25 zaměstnanců musí mít firma jednoho postiženého. Anebo musí odebírat minimální množství zboží od invalidních družstev. Anebo platit invalidní daň. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Konec podvodů s nezaměstnáváním postižených. Ministerstvo chystá registr

  • 67
Ministerstvo práce chce zavést nový elektronický registr - aby se firmy nemohly vyhnout sankcím za to, že nezaměstnávají postižené. Na druhé straně však stát stále neumí vyzrát na specializované invalidní firmy, které svůj byznys postavily právě na štědrých dotacích na každé pracovní místo pro invalidu.

Stát chce mít už od příštího roku lepší přehled o tom, kolik zboží a služeb firmy nakupují od zdravotně postižených. Je to způsob, jak firmy mohou „odčinit“, že nezaměstnávají dostatek zdravotně postižených (viz box). Říká se tomu „náhradní plnění“.

Změna je obsažena v novele zákona o zaměstnanosti, která má jít brzy do vlády. V nově chystaném elektronickém registru náhradního plnění budou muset invalidní družstva a jejich zákazníci průběžně hlásit, za kolik už proběhly dodávky zboží a služeb.

Kdo musí zaměstnávat postižené

Na každých 25 zaměstnanců musí mít firma jednoho postiženého.

Anebo musí odebírat zboží a služby, tzv. náhradní plnění, od invalidních družstev (firem specializovaných na zaměstnávání postižených) - v hodnotě sedminásobku průměrné mzdy. Tedy 181 tisíc korun ročně za každého chybějícího postiženého zaměstnance.

Anebo platit invalidní daň - dva a půl násobek průměrné mzdy v daném roce, 65 tisíc korun ročně za každého chybějícího postiženého.

Firmy postižených nesmí ze zákona vyfakturovat víc jak 932,5 tisíce ročně na jednoho svého postiženého zaměstnance. Při překročení limitu si jejich zákazníci nemohou dodávku od postižených započítat jako zmíněné náhradní plnění. Jestli se to dodržovalo, nikdo nebyl schopen zkontrolovat. Jde přitom o několikamiliardový byznys.

Na přešlapy se přišlo jedině při namátkové kontrole nebo kontrole na udání. „V letech 2013 až 2015 bylo celkem uloženo 251 pokut v celkové výši 5 822 500 korun,“ říká Jiří Macíček, náměstek generálního inspektora Státního úřadu inspekce práce. Úřad má kontrolu na starosti od roku 2012.

Proč stát invalidy omezuje v tom, za kolik smějí ostatním firmám dodávat? Dělá se to kvůli švindlům s takzvanou přefakturací.

Firmy totiž nemají zájem o nákup tun svíček nebo jiných dekorativních výrobků od postižených. Preferují praktické věci. To dalo vzniknout účelově založeným invalidním družstvům. Ty téměř nic nevyrábí, ale s pěknou přirážkou se přes ně fakturuje běžné zboží a služby - od kancelářských potřeb po ostrahu objektů. Problém je však v tom, že stát invalidní firmy, kde nikdo nepracuje, štědře dotuje.

Jen loni zaplatil firmám specializovaným na zaměstnávání invalidů 4,3 miliardy korun. Měsíčně dostane firma dotaci pět až deset tisíc korun měsíčně na jednoho postiženého - podle závažnosti postižení. Stát tak posílá na každého postiženého v invalidním družstvu 60 až 120 tisíc korun ročně.

Další podvody s postiženými

Elektronický registr však ošetří jen zlomek podvodů s postiženými. Podle Macíčka se nejvíc podvádí právě kolem samotných dotací na zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

Firmy našly fígl na invalidní daň. Zboží od postižených vyreklamují

Jak mechanismus podvodu funguje? Podle zákona by se měl zaměstnavatel na mzdě postiženého podílet aspoň ze čtvrtiny - to ale řada invalidních družstev nedodržuje, svým lidem ze svého neplatí ani korunu.

„Firmy nevyplácí postiženým mzdu v plné výši. Ze zákona sice musejí poukazovat mzdu na účet, ale stává se, že zaměstnancům seberou platební karty, vyberou jim celou mzdu a vyplatí hotově jen část,“ vysvětluje Macíček. Takové případy jsou podle něj záležitost policie, nikoliv inspekce.

Může se hodit

Na konci května bylo bez práce 56 303 osob se zdravotním postižením. Volných pracovních míst včetně těch vhodných pro ně je v nabídce nejvíc za posledních osm let - 129 tisíc.