Nejvíc by získal zrušením slevy na sociálním pojištění nízkopříjmových zaměstnanců, kterou letos zavedla Topolánkova vláda. Kromě toho má na podniky spadnout povinnost platit zaměstnancům náhradu mzdy celé tři týdny nemoci a o desítky tisíc ročně navíc zaplatí podniky i za zaměstnance, kteří berou zhruba přes 100 tisíc měsíčně.
Méně úlev – více nezaměstnaných?
Slevy na pojištění sice firmám umožňují snáz přežít, nicméně pokud nebudou mít dost objednávek, začnou stejně propouštět. "Sleva na sociálním pojištění pro nás není zanedbatelná částka, pomáhá nám snížit osobní náklady na zaměstnance, za rok jsme ušetřili asi tři miliony korun," říká Josef Horníček, mluvčí Gumotexu Břeclav.
Firma nyní zaměstnává více jak tisícovku lidí a od začátku roku jich asi čtyři stovky propustila.
Bývalý ministr práce Petr Nečas z ODS, který u zavedení slevy stál, připouští, že v době propadu příjmů státu by se zachování slevy mohlo přehodnotit. "Sleva pomáhá udržet pracovní místa a platí jen dočasně – od letošního ledna do konce příštího roku," hájí své opatření.
To vzniklo jako součást národního protikrizového plánu, který dávala dohromady Topolánkova vláda a Národní ekonomická rada vlády (NERV). Měla firmám v kapse ponechat osmnáct miliard korun a motivovat je tak k zachování zejména těch nejhůře placených míst pro málo kvalifikované lidi.
Vláda chce šetřit na nemocenské
Vedle zrušení této slevy se v návrhu objevilo i navýšení stropů na sociálním pojištění. To by se dotklo zhruba sta tisíc lidí s platem přes sto tisíc korun – na odvodech by do státní pokladny měsíčně připlulo za tyto zaměstnance o několik tisícovek víc.
"Bude docházet k fixlování a vůbec bych nebyl překvapen ani daňovou registrací v některé příznivější daňové zemi," varuje Petr Zahradník, ekonom České spořitelny.
Vláda by také ráda ušetřila na výdajích na nemocenské. Minitr Šimerka navrhuje, aby firmy platily za nemocného zaměstnance tzv. náhradu mzdy místo čtrnácti dnů celé tři týdny. Na rozdíl od letošního roku by stát podnikům polovinu těchto peněz nevracel.
Firemní odvody na nemocenské pojištění by přitom zůstaly stejné. "Jestli má firma platit nemocenskou za své zaměstnance, tak na co potom platíme sociální pojištění? To by ho pak měl stát adekvátně snížit," domnívá se Stanislav Bernard, spolumajitel stejnojmenného pivovaru.
Jen za poslední rok přišlo o práci 180 tisíc lidí a nezaměstnanost každý měsíc roste. Ubývá tak lidí, kteří do sociálního systému přispívají platbou pojistného, a naopak přibývá těch, kteří z něj čerpají. Jen na podporách v nezaměstnanosti mají úřady práce místo loňských sedmi miliard vyplatit letos více než dvojnásobek.
Tristní je i pohled na důchodový účet státu – rozdíl mezi tím, co se vybere na důchody, a co se na důchodech vyplatí, bude příští rok minus čtyřicet miliard korun. Ty bude třeba najít někde jinde.
Fischerova vláda se nyní snaží balancovat mezi bojem proti krizi a bojem proti státnímu zadlužování. Sociální výdaje státu začínají být k neudržení a kabinet proto přišel s poměrně drastickými návrhy, kde ušetřit a kde získat nějaké peníze od firem zrušením úlev. Příští týden bude kabinet o těchto krocích jednat.
