Ministr financí Andrej Babiš.

Ministr financí Andrej Babiš. | foto: ČTK

Od vstupu do politiky Babiš vydělal na dluhopisech 166 milionů

  • 139
Z majetkových přiznání pravidelně zveřejňovaných politiky v parlamentní knihovně vyplývá, že mezi lety 2013 a 2015 měl ministr financí Andrej Babiš příjmy mimo politiku 460 milionů korun - z toho 166 milionů z takzvaných korunových dluhopisů.

Trestní oznámení na údajné krácení daně ministra financí Andreje Babiše a jeho následná vyjádření v médiích o výši jeho příjmů vyvolala otázky, jestli měl dost prostředků, aby mohl prostřednictvím dluhopisů půjčit své firmě Agrofert půl druhé miliardy korun.

Do Sněmovny se Babiš dostal v říjnu roku 2013 za hnutí ANO - od toho okamžiku má povinnost zveřejňovat své příjmy mimo politiku. V témže roce Babiš investoval do první várky dluhopisů 1,252 miliardy korun. Jak vyplývá z parlamentního registru majetkových přiznání, za necelé tři měsíce ve sněmovně přiznal 37 milionů korun z činností mimo politiku. Kolik měl na kontě předtím a jestli si tedy mohl dluhopisy dovolit, nelze nikde ověřit - příjmy před vstupem do politiky nikdo zveřejňovat nemusí.

V roce 2014 Babiš přikoupil dluhopisy za dalších 230 milionů korun. V témže roce přiznal příjmy mimo politiku ve výši 286 milionů korun.

Sobotka žádá, aby Babiš vysvětlil příjmy. Jde o dluhopisy za 1,5 miliardy

Celkem podle majetkových přiznání za necelé tři roky Babiš vydělal (mimo politiku) 460 milionů korun, z toho polovinu (238 milionů) z Agrofertu, za funkci předsedy představenstva. Druhou velkou část jeho příjmů pak tvořily úrokové příjmy z nakoupených korunových dluhopisů, 166 milionů korun.

Dluhopisy byly vydané v roce 2012 se splatností za deset let, úrok činí šest procent ročně. Jde o takzvané korunové dluhopisy, ze kterých se díky zaokrouhlování daně nemusí platit srážková daň. Vydávat dluhopisy s výhodným režimem zdanění šlo ale jen do konce roku 2012, čehož využila řada firem i ministerstvo financí.

Od roku 2015 už Andrej Babiš z Agrofertu mzdu nebere, své funkce se vzdal krátce před svým jmenováním ministrem financí a místopředsedou vlády v roce 2014. V příštích letech se tak dá očekávat, že bude v majetkových přiznáních coby politik uvádět výnos z těchto dluhopisů, 90 milionů korun ročně a možná i výnos z dalších půjček či prodejů majetkových podílů nebo nemovitostí.

Informace o tom, jaké měl Babiš příjmy před svým nástupem do politiky, nelze nikde ověřit. Babiš letos v rozhovorech pro média uvedl, že v letech 1993 až 2015 vydělal (a zdanil) 1,86 miliardy korun. Později uvedl, že toto jsou jen příjmy z Agrofertu a že vedle toho měl ještě další - 650 milionů z prodeje firem, akcií a dřívějšího podnikání. Část z nich se přitom v daňových přiznáních pro finanční úřady uvádět nemusí, protože jsou od daně osvobozené.

Od roku 2014 je Babišovým zaměstnavatelem Úřad vlády ČR. Jako místopředseda vlády a ministr financí měl odměnu v roce 2014 měsíčně 129 tisíc korun (1,55 milionu korun ročně), v roce 2015 to bylo 142 tisíc (1,7 milionu), loni 152 tisíc (1,8 milionu) a letos je plat na jeho pozici 164 tisíc korun (1,97 milionu). Těchto příjmů se Babiš se od svého nástupu do vlády vzdal. Na poslanecký plat nemá coby člen kabinetu nárok, nicméně může čerpat poslanecké náhrady - ty šly v drtivé většině jeho asistentům.