"Do konce roku chceme zákon dát do vlády,“ říká náměstek ministra financí Tomáš Zídek, do jehož působnosti spadají i loterie.
Spolu se zákonem se tak vrací i původní myšlenka zdanění, kdy by každá hra měla být zatížena jinou sazbou. Zatímco provozovatelé kurzových sázek by ke klasické firemní dani z příjmu 19 procent platili ještě 20 procent z rozdílu mezi vsazenými částkami a vyplacenými výhrami, u výherních automatů by to bylo 35 procent a u loterií, které jsou nejziskovější, dokonce 50 procent.
Nastavit sazby v různé výši podle výdělečnosti jednotlivých her navrhoval už dříve ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Na podnět ministra školství Josefa Dobeše (VV) však vládou prošla pro státní rozpočet méně příznivá varianta, která zahrnuje pouze jednu sazbu 20 procent na všechny druhy her. Tento návrh také minulý týden schválila Sněmovna.
Dvacetiprocentní odvod pro všechny je výhodný především pro Sazku, jakožto největšího provozovatele loterií v Česku.
Poslanci, senátoři i finanční úřady mají mezitím úplně jiné starosti. Loterijní daň ve formě, v jaké ji minulý týden zcela překvapivě odsouhlasila takzvaná "loterijní koalice" složená z ČSSD, KSČM, ODS a tří členů VV, se ukázala jako katastrofa.
Podle poslance TOP 09 Jana Farského totiž úplně ruší poplatky obcím za výherní automaty a videoloterijní terminály. Radnice tak v příštím roce přijdou o 1,9 miliardy. Při zmatcích ve Sněmovně navíc z návrhu vypadl bod, který hazardní firmy nutil platit čtvrtletní zálohy. Po celý příští rok tak státu z hazardu nic nepoplyne a první peníze přijdou až v únoru 2013.
Nedostatky novely ještě může změnit Senát ovládaný sociálními demokraty. Druhou variantou je rychlé protlačení potřebných změn Sněmovnou. Farský však připouští, že není téměř možné stihnout to do konce prosince (více čtěte zde).
