Sumu kolem sedmi miliard korun odvádějí firmy už nyní. Téměř polovina peněz však putuje na povinné odvody na různé dobročinné organizace (veřejně prospěšné účely – VPÚ), nad jejichž využitím má stát velmi omezené možnosti kontroly. Peníze tak často končí v neprůhledných sdruženích napojených na majitele hazardních firem.
Podle návrhů ministerstva by měly hazardní firmy podléhat zdanění příjmu. Hazardní průmysl má navíc státu platit zvláštní odvody podle ziskovosti jednotlivých her.
Například provozovatelé loterií by měli odvádět polovinu z rozdílu mezi vsazenými částkami a vyplacenými výhrami, majitelé kasin a kurzových sázek zaplatí z této částky desetinu. Z hracích automatů půjde do státní kasy pětina z rozdílu. Odvod si provozovatelé mohou dát do nákladů a teprve pak odvedou daň z příjmu.
Představitelé hazardních firem ovšem přínos zdanění do rozpočtu zpochybňují. "Ať si stát určí, jakým způsobem chce loterie zatížit. Zisk celého oboru je asi deset procent z hrubých tržeb a tržby z celého oboru jsou 32 miliard, takže teď zbývají loteriím asi čtyři miliardy zisku, takže už jim není co vzít," říká Andrej Čírtek, sekretář Unie herního průmyslu.
Doposud hazardní firmy na dobročinnost povinně odvádějí šest až 20 procent z rozdílu mezi vsazenými sázkami a vyplacenými výhrami. Čím je firma menší, tím menší procento platí. Dochází tak k umělému štěpení firem na menší a menší, aby odvody na VPÚ byly co nejnižší. O příjemcích peněz si však firmy rozhodovaly samy.
