ČTĚTE TAKÉ:
Omezím investiční pobídky, říká ministr Říman
V kanceláři ODS v Ostravě, kde jsme se sešli k rozhovoru, ale i v ulicích je stále řada vašich portrétů. Jak to na vás působí, pořád se někde vidět?
Blbě, a ještě horší to je teď, tři měsíce po volbách, když třeba ve Svinově přijíždím vlakem a vidím se někde otrhaného na nástupišti na lavičce. Vždycky otočím hlavu a dívám se raději jinam.
Někomu by to třeba zvýšilo sebevědomí, pořád být tolik vidět.
Mně tedy ne, a pokud vím, tak většina lidí z politiky to vnímá jako nutnou daň své profesi. Ale samozřejmě i v politice jsou exhibicionisti, kterým to možná dělá dobře.
Zkuste popsat vaše první dny ve funkci ministra?
Asi mám výhodu v tom, že jsem si to už prožil. (Martin Říman byl v letech 1996 až 1997 ministrem dopravy a spojů, pozn. red.) Ten druhý nástup do funkce je tedy určitě jednodušší než ten první. Vím, do čeho jdu, na rozdíl od prvního působení na ministerstvu, kdy to pro mě bylo jako krok do neznáma.
Jak vypadala jednání o vzniku vlády, která se táhnou už tři měsíce, a jak se zdá, zatím ještě úplně neskončila?
Já jsem se účastnil jednání při vzniku trojkoalice s lidovci a zelenými a ta jednání šla poměrně rychle. Později už jsem u jednání s Paroubkem nebyl, tam bylo vrcholové vedení ODS, jehož nejsem členem.
Zdá se, že ani vaše druhé působení v roli ministra zřejmě nebude trvat obvyklé čtyři roky. Nevadí vám to trochu?
Taky mě už napadlo, že mám asi smůlu (smích), že se stávám členem vlád, které neví, jak dlouho budou vládnout. Je paradoxní, že mé první působení na ministerstvu ve vládě Václava Klause bylo výsledkem dohody, kdy jsme neměli ani stovku hlasů. Však se také na konci tehdejší vlády nepodílela ani tak opozice s Milošem Zemanem jako fakt, že se rozklížila samotná vládní koalice ODS, lidovců a ODA.
V povolebních vyjednáváních přicházela řada i protichůdných informací. Věřil jste, že se Mirkovi Topolánkovi přece jenom podaří vládu jmenovat?
Ani my jsme často nevěděli, jak to všechno dopadne. Ale v to, že vládu Topolánek jmenuje, jsem paradoxně začal věřit ve chvíli, kdy v to mnozí politici věřit přestali. Bylo to v den, kdy začal jednat s Paroubkem Kalousek. Někdo říkal, že to je tedy konec, ale já věděl, že tohle mu řadoví lidovci nedovolí. Mimochodem to pro nás byl šok i proto, že jsme ve Frýdku-Místku do komunálních voleb utvořili coby ODS koalici s lidovci. Kdyby to dopadlo tak, jak si představoval pan Kalousek, byla by to pro komunální volby naprostá katastrofa.
Můžete za této situace, kdy má vaše vláda zřejmě jen omezený mandát, začít dělat na ministerstvu nějaké zásadní kroky? Co vůbec budete dělat?
Ta odcházející vláda v posledních třech měsících sice jako by vládla, ale co si budeme nalhávat: v její situaci už řadu věcí nedodělala a ve skutečnosti ti ministři svá ministerstva neřídili.
Což, jak by možná řekl satirik, bývá k prospěchu občanů...
To už kolega Vodička, blahé paměti ministr práce a sociálních věcí, říkával, že národu je nejlépe, když je vláda na dovolené. Ale vážně, ta vláda už v posledních měsících moc nevládla, ministři se asi už ve svých křeslech necítili moc dobře. To ale znamená, že na ministerstvech zůstala řada restů. Například nevyřešené emisní povolenky na příští rok, privatizace Aera Vodochody, státní rozpočet atakdále... A ty dlouhodobější úkoly? (Martin Říman mávne směrem ke svému plakátu slibujícímu: Pražská ministerstva do Ostravy!) Tak třeba tohle je dlouhodobý úkol, který jsem ještě nezačal řešit. Na to je potřeba změnit zákon, stejně jako u řady dalších věcí...
Dejme tomu, že politická situace nakonec vyústí v předčasné volby. Budete ještě po tom všem chtít znovu kandidovat, opět jít přesvědčovat voliče?
Do předčasných voleb se nikomu nechce. Politici to sice nepřiznají a buší se do prsou, ale to má přece i lidský rozměr. Nejen proto, že je to únavné, to se dá přežít. Ale hlavně: s jakými tématy chcete přijít do třičtvrtě roku? Ať už jde o jakoukoli stranu. Každá bude mít problém s pojmenováním témat, s vygradováním kampaně poté, co jedna velmi ostrá skončila. Předčasné volby do roka jsou problematické, na druhé straně je ale jasné, že pokud někde ve straně někdo nezradí, pak ty předčasné volby asi budou.
Do doby, kdy bude vaše vláda žádat o důvěru, už netrvá ani měsíc. Snažíte se zjišťovat, zda se přece jenom někde u politických soupeřů neobjeví poslanec, který by vaši vládu podpořil?
Já o tom téměř nepřemýšlím, snažím se soustředit na své první kroky na ministerstvu. Nepřemýšlím o tom také proto, že si nemyslím, že by šlo postavit vládnutí na čtyři roky na jednom hlasu zhrzeného poslance.
Bývalý premiér Jiří Paroubek ale prohlašuje, že on nějaké hlasy získá a do premiérského křesla se téměř jistě vrátí...
Tak Paroubkova politika je typická politika alfa samce, který se buší v prsa a snaží se strašit ostatní politiky tím, že on je nejsilnější a má v ruce všechny trumfy. Definice jeho způsobu politiky je, že hraje pokra, i když v ruce ty trumfy nemá. Myslím, že kdyby to bylo tak jednoduché, jak to říká pan Paroubek, tak už by tři měsíce po volbách ten hlas měl. Taková vláda by byla velmi slabá. Komunisté se sice dnes tváří, jako by byli dceřinou společností ČSSD, ale myslím, že je to brzy přejde.
Nenapadlo vás během těch posledních tří měsíců, po těch velkých tahanicích, které, jak se zdá, ještě nejsou u konce, že v té vládě nebudete?
Myslím, že to napadlo úplně všechny, a jsem rád, že to nikdo z nás neudělal. To by bylo vůči předsedovi vlády hodně nekorektní. Ono to na druhou stranu není žádná legrace přijít na to ministerstvo a potkávat tam lidi, co tam přežili už mnoho vlád a teď se na vás dívají a říkají si: no, tak jak dlouho ty tady asi budeš...
Mezi pravicí a levicí to v posledních týdnech a měsících pořádně jiskří. Od nepodání ruky mezi lídry levice a pravice před volbami, přes nejrůznější vyhrožování či urážky. Je situace opravdu tak napjatá, jak to vypadá zvnějšku, nebo se dokážete například se sociálně demokratickými politiky domluvit?
No, tak ono to někdy vypadá, že dva politici, kteří se v televizi do krve pohádají, si už pak nepodají ruce, ale oni si je hned po debatě podají. Když mi můj předchůdce ministr Urban předával úřad, tak jsme si normálně asi hodinu povídali. Tak to ale přece má být, vždyť bojujeme o nějaké ideje a myšlenky, nikoli o své krky. Ale to, kam se snaží dostat naši politickou scénu Paroubek, to už je o něčem jiném než o souboji myšlenek. Jedna věc je předvolební rétorika, a druhá věc činy. To, co například provedl Paroubek ve fotbalové lóži v Bratislavě, kam se hrnul, i když už prostě není v křesle premiéra, to opravdu přehnal.
Vy jste krátce po svém jmenování ministrem mimo jiné řekl, že by podle vás měly skončit rozsáhlé vládní pobídky pro investory, kteří sem přicházejí s montovnami. Týká se to i investorů, kteří přijdou coby dodavatelé za firmou Hyundai?
Hyundai má speciální pozici v tom, že smlouvy včetně pobídek byly uzavřeny a smlouvy se dodržují. Jestliže dojdeme k závěru, že plnění té smlouvy ze strany Hyundai i státu je podmíněno podporou dalších dodavatelských firem, pak je zahrneme do projektu Hyundai.
Změní jmenování ministrem váš soukromý život? Neplánujete přestěhování do Prahy?
Stěhovat se určitě nebudu, budu nadále pendlovat. Já tomu říkám, že jezdím do Prahy jako montér. Vlezu v Praze do toho baráku, a když jsem hotov, sednu do auta nebo na vlak a jedu domů. Pracuje tak přece spousta lidí.
Přitom se říká, že tady nejsme stále zvyklí se za prací stěhovat, ale zároveň existuje opravdu hodně lidí, kteří se vlastně stěhují za prací od pondělí do pátku...
To je pravda, ten mýtus o tom, že nejsme schopni jít za prací, není pravdivý. Na druhou stranu to samozřejmě tady dlouho nebude jako v Americe, kde člověk opustí zařízený dům v jednom státě a přestěhuje se do jiného zařízeného domu v jiném státě.
Ministr průmyslu Martin Říman zodpoví otázky čtenářů iDNES.cz v on-line rozhovoru ve čtvrtek 21. září.
