Eurozóna zachrání Kypr. Lidé však přijdou o část peněz v bankách

  7:03aktualizováno  8:21
Eurozóna schválila záchranný balíku pro Kypr v hodnotě maximálně deseti miliard eur, tedy asi 256 miliard korun. Podle dohody však přijme Kypr několik opatření, mimo jiné vybere jednorázovou daň z bankovních vkladů. Během víkendu se lidem jejich úspory ztenčí o sedm procent, vklady nad 100 tisíc eur dokonce o deset.

Vlajka Kypru | foto: Evropská komise

Dohodu musí ještě schválit členské země eurozóny. Kypr potřebuje miliardy eur k záchraně bank a odvrácení platební neschopnosti. Stane se tak po Řecku, Irsku a Portugalsku čtvrtým státem eurozóny, který pomoc dostane.

Bylo dosaženo politické dohody s kyperskými představiteli o pomoci Kypru, uvedl po desetihodinovém jednání šéf euroskupiny, nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem. Nyní musí dohodu schválit členské země eurozóny a vedení záchranného fondu eurozóny ESM. V některých státech ji musí potvrdit parlamenty.

Původně se předpokládalo, že pomoc bude přes 17 miliard eur, ale nakonec se ministři 17 států eurozóny dohodly na částce nejvýše deseti miliard.

Na pomoci se bude podílet i Mezinárodní měnový fond (MMF). Konkrétní podíl fondu bude ještě určen, uvedla šéfka MMF Christine Lagardeová, která se také účastnila vyjednávání v Bruselu. "Nějakou dobu to bude trvat," dodala.

O víkendu se lidem ztenčí úspory, banky chtěly předejít panice

Podle dohody zvýší Kypr korporátní daň z deseti na 12,5 procenta a rozšíří privatizaci. Vybere také jednorázovou daň 9,9 procenta z vkladů nad 100 tisíc eur (přes 2,5 milionu korun) a 6,75 procenta na nižší vklady. Tato daň by podle Dijsselbloema měla přinést 5,7 miliardy eur. Vkladatelé přijdou o část svých peněz během víkendu, pokud by se je snažili převést pomocí internetového bankovnictví tak okamžitě.

Na Kypru má kvůli nízkým daním sídlo mnoho českých firem, svůj účet tam má i jeden z nejbohatších Čechů, miliardář Zdeněk Bakala.

Předcházející pomoci Řecku, Irsku a Portugalsku požadavek na zdanění vkladů nezahrnovaly. Bylo podle nás spravedlivé, aby se na vyřešení problém podíleli i vkladatelé, řekl Dijsselbloem. Zdůvodnil to specifickou situací Kypru, kde je bankovní sektor pětkrát větší než hrubý domácí produkt (HDP) země.

Způsob zavedení této daně je na Kypru. Kyperské úřady již nyní začaly přípravy na zavedení daně z vkladů a na to, aby předešly hromadnému vybírání vkladů. Během víkendu by měl být přijat příslušný zákon, který by měl vstoupit v platnost do úterý, až se po dni volna kyperské banky otevřou. Již nyní kyperské úřady podnikají kroky, aby na účtech zůstala příslušná daň, se zbytkem vkladu je prý možné volně nakládat.

Jednorázové zdanění vkladů prosazoval MMF, ale dosud ho odmítal Kypr i Evropská komise. Kypr požádal o pomoc už loni v červnu, ale jednání dosud nikam nevedla.

Schválená pomoc počítá i s příspěvkem Ruska. Podrobnosti budou známé v dubnu, řekl Dijsselbloem. Podle něj však nebude příliš vysoká. Musíme být realisté, ale vítáme každou pomoc, dodal.

Kvůli ruské pomoci pojede v pondělí do Moskvy kyperský ministr financí Michalis Sarris. Podle komisaře pro hospodářské a měnové záležitosti Olliho Rehna je Rusko připraveno prodloužit Kypru dobu pro splacení předchozího úvěru 2,5 miliardy eur (63,9 miliardy Kč) za rok 2016 a snížit jeho úrok.

Německo a další země eurozóny dosud namítaly proti pomoci Kypru především kvůli podle nich nedostatečné transparentnosti kyperských bank, pomalé výměně daňových informací a kvůli podezření z praní špinavých peněz. Kypr je znám jako daňový ráj pro bohaté Rusy, takže je pravděpodobné, že zdanění vkladů se bude týkat z velké části také jich.

Kypr se podílí na ekonomice měnové unie jen 0,2 procenta. Kdyby se však jeho problémy dále prohloubily, mohly by ohrozit celou eurozónu, která se sotva vzpamatovala z potíží způsobených dluhovou krizí. Pomoc by měla pomoci snížit státní dluh Kypru do roku 2020 na 100 procent HDP.

Původně zvažovaná pomoc 17,5 miliardy eur se rovnala zhruba HDP země.

Stejně tak by zvýšila státní dluh na 145 procent HDP, což by znemožnilo účast MMF na záchranném balíku, protože fond považuje tak vysoký dluh za neudržitelný.

Ministři financí eurozóny v sobotu také schválili prodloužení splatnosti půjček Irsku a Portugalsku, aby se letos mohly vrátit na finanční trhy. Technické podrobnosti vypracují odborníci MMF, EK a Evropské centrální banky.

Prodloužení splatnosti musí schválit i ministři financí všech zemí EU, protože pomoc pocházela i ze záchranného fondu EFSM (Evropský mechanismus finanční stability), na kterém se podílí všech 27 států EU včetně ČR.

Autoři: ,


Nejčtenější

Z prošlého jídla a miliard much udělali dva Britové v Jižní Africe byznys

Od roku 2008, kdy firma vznikla a přijala první zaměstnance, se jejich počet...

Miliardy much a hnijící jídlo jsou pro bratry Jasona a Davida Drewovy z Velké Británie jádrem podnikání. V Jižní Africe...

Mileniálové všech zemí, spojte se. Mladá generace se odvrací od kapitalismu

Socha Karla Marxe v německém Trieru

Popularita kapitalismu mezi mladými Američany klesá. Přibližně polovina z nich by raději žila v socialistické zemi,...



Zůstane huť bez proudu? Ústup Mittalu z Ostravy připomíná taktiku spálené země

Pohled na závod ArcelorMittal v Ostravě-Kunčicích.

Pozvolné odpoutávání společnosti ArcelorMittal od ostravské hutě připomíná ty nejdrsnější pohádky bratří Grimmů, kde se...

Smrt novináře ničí saúdskou reputaci na trzích, investoři se zbavují akcií

Saúdskoarabský novinář Džamál Chášakdží (1. února 2015)

Zahraniční investoři se během minulého týdne ve velkém zbavovali saúdských akcií. Čistá hodnota jejich prodeje činila...

„Zemanův vodní kanál“ se vyplatí, tvrdí studie. Vyjde nejméně na 281 miliard

Kanál Dunaj - Odra - Labe, severní větev, Poodří, DOL,

Megalomanský vodní projekt Dunaj–Odra–Labe má ekonomický smysl, tvrdí studie proveditelnosti, která se zpracovávala dva...

Další z rubriky

Británie zažívá největší propad turistů od roku 2009. Češi jezdí dál

Londýnský Big Ben obklopený turisty.

Turisté začali na jaře mizet z Velké Británie nejrychlejším tempem od doby finanční krize před deseti lety. Méně se na...

EU chce dávat méně na silnice a dálnice, Česko bude muset o dotace soupeřit

Ilustrační snímek

Evropská unie prosazuje změnu pravidel, kvůli které hrozí, že Česko po roce 2021 přijde o významnou část evropských...

České firmy straší brexit. Tvrdý rozvod by nejvíc zasáhl automobilky

Výrobní linka íránské automobilky Khodro v Tehránu.

Do brexitu zbývá méně než půlrok a obchod Česka s Británií už utrpěl první šrámy. Mnohem horší scénář však nastane,...



Najdete na iDNES.cz