Ještě před tím, než se vůbec nový předpis dostal na stůl kabinetu, vyvolal ostrou debatu mezi odbory a zaměstnavately.
Zatímco odboráři ho vítají, zaměstnavatelé jsou proti. "Není výsledkem konsenzu názorů sociálních partnerů. Je to norma špatná, a navíc nesrozumitelná," řekl k navrhovanému zákonu prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl. - více zde
Takovému nařčení se ale ministerstvo práce brání. "Vzhledem k tomu, že se zákoník práce týká všech zaměstnanců a firem, nabídlo ministerstvo spolupráci při jeho tvorbě zástupcům odborů i zaměstnavatelů. Nabídku využily pouze odbory," říká tisková mluvčí ministerstva Kateřina Beránková.
Jednodušší a přehlednější
Nový zákoník podle ní v první řadě zjednoduší dosavadní právní úpravu, protože 58 předpisů ruší. "V případě, že projde celým schvalovacím procesem spolu s novým zákonem o nemocenském pojištění, který vláda už schválila (více zde), zákonem o úrazovém pojištění a změnami v oblasti sociálních dávek, na kterých ministerstvo ještě pracuje, bude to znamenat největší změnu celého systému od roku 1990," uvedla.
Konta pracovní doby a kolektivní smlouvy
Zákon počítá například se zavedením takzvaných "kont pracovní doby". To má firmám umožnit upravit stanovenou týdenní pracovní dobu podle svých potřeb v závislosti na odbytu. Zároveň zaměstnancům budou moci vyplácet stálou mzdu.
Ministerstvo tvrdí, že nový zákon posílí úlohu kolektivních smluv. S tím souhlasí i odboráři, podle kterých nový předpis rozšiřuje smluvní volnost mezi zaměstnavateli a zaměstnanci.
Právě v tom, že zákoník je více liberální, vidí jeho hlavní přednost i samotní tvůrci z ministerstva. "Zatímco současná právní úprava je postavena na principu, ´co není dovoleno, je zakázáno´, hlavním principem nové úpravy má být zakotvení opačné zásady," říká Beránková.
"Je to klauniáda, vláda slibuje liberální trh práce a přitom vydá příkaz, že se nesmějí ubrat výhody zaměstnancům ani odborům," citovaly naproti tomu Hospodářské noviny prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Míla.
Kritici: Výpovědní lhůty jsou dlouhé
Zákoník mění i pravidla, kterými se musí řídit zaměstnavatel, pokud chce někoho propustit. Otázkou ale je, zda změna přispěje k pružnějšímu trhu práce.
Zatímco dosud je standardně výpovědní doba tři měsíce a zaměstnanec má nárok na odstupné ve výši dvou platů, nově se počítá s dvouměsíční výpovědní lhůtou. Zaměstnavatel ale bude muset nově vyplatit nejméně trojnásobek průměrného výdělku.
Dlouhé výpovědní lhůty brání zaměstnat více lidí, připomněly Hospodářské noviny. Podobný názor na novou právní úpravu má i vicepremiér Martin Jahn, který sice zákon přímo nekritizuje, říká ale, že by se na něm mělo ještě pracovat a zohlednit některé připomínky, které by trh práce učinily pružnějším.
