Češi chtějí za své peníze pečivo s náplní, říká majitel pekáren Ambrovics

  7:00aktualizováno  7:00
Rodina Zoltána Ambrovicse otevřela první pekařství po revoluci v Dunajské Stredě. Dnes Ambrovicsovi provozují v Česku a na Slovensku na 400 pekáren pod křídly nadnárodního řetězce Fornetti. Teď se ale rozhodli osamostatnit a svou česko-slovenskou síť přejmenovávají na pekárny Minit.

Zoltán Ambrovics, jednatel Minitu. | foto: Petr TopičMF DNES

Chystáte se změnou jména svých pekáren i novou nabídku pečiva?
Určitě nebudeme měnit to, co funguje. Třeba prodej vanilkových nebo pizzových fornett, což jsou pro nás ikonické výrobky. Zákazníky chceme také nalákat na odpolední prodej, ke kterému budou patřit sendviče. Jsou ovšem i produkty, které nás už dlouho lákaly, ale nedokázali jsme je z technologických důvodů nebo kvůli nedostupnosti surovin vyrobit. Určitě ale v Čechách nepůjdeme na trh s kiwi fornettami. Spíš chceme pracovat se zavedenými příchutěmi, ale v jiném tvaru, v jiném těstě a v kvalitnějším výrobku.

Proč jste se rozhodli od Fornetti osamostatnit?
Posledních pět let jsme cítili, že máme společnou už jen značku a název společnosti, takže šlo o přirozené vyústění. Prostě jsme si jednoho dne uvědomili, že všechny výrobky, které produkujeme, jsou naše vlastní. Druhá věc jsou pak specifika českého a slovenského trhu.

Těmi jsou hlavně konkrétní preference chutí zákazníků. Jaké jsou mezi nimi rozdíly?
V Maďarsku, kde jsme licenci na Fornetti získali, jsou nosným sortimentem pagáče, tedy produkty z neplněného těsta, ve kterém je sýr, škvarky nebo brambory. Byli bychom rádi, kdyby takový nosný sortiment byl i v Česku a na Slovensku. Poptávka po pečivu je však tady tak rozdělená, že ani jeden výrobek nemá zastoupení víc než 10 procent. Pagáč v Maďarsku má oproti tomu výrazný náskok před ostatními produkty, jeho zastoupení je 20 až 30 procent.

Zoltán Ambrovics

je jednatel Fornetti Bohemia

Od roku 1999 provozoval se svým strýcem Františkem franšízy Fornetti na Slovensku. O rok později začaly obchůdky s pečivem fungovat i v České republice.

Letos Ambrovics oznámil odloučení od Fornneti. Změnou loga a rebrandingem vzniká řetězec Minit.

Zaměřit se má na specifika českého a slovenského trhu včetně lokálních chutí.

Je pro Minit opravdu nutné mít jiné pekárenské výrobky v Česku a jiné na Slovensku?
Je to nutné. Na Slovensku naši zákazníci akceptují neplněné pečivo, částečně i ty zmíněné pagáče nebo vícezrné tyčinky. To ale neplatí pro Česko. Tady si zákazník řekne, že když už má platit, mělo by být pečivo plněné. Ať už čokoládou, nugátem, malinou nebo sýrem.

Přechod na Minit bude stát 10 milionů korun. Kdo ve franšízách zaplatí změnu image a nové vybavení - vy, nebo vaši partneři, kteří provozují pekárny pod vaší značkou?
Rebranding jsme iniciovali my, to znamená, že jej také zafinancujeme. Loga, přelepení stánku a všechny reklamní materiály hradíme my. Po partnerech jenom chceme, aby na změnu přistoupili.

Vy jste se pustil do podnikání s pekárenskými výrobky před šestnácti lety se svým strýcem. Jak daleko sahá podnikatelská historie rodu Ambrovicsů?
Po revoluci založili moji rodiče se strýcem soukromou pekárnu u nás v Dunajské Stredě. V roce 1999 jsme spustili Fornetti po té, co strýc tento typ pečiva v Maďarsku objevil a spolupráci s mateřskou firmou dojednal. O rok později začala firma fungovat i v Čechách.

Co je pro vás „echt“ pekařina? Je to ta klasická pekárna nebo spíše Fornetti, Minit?
Vyprodukujeme osm set až tisíc tun měsíčně pekařských produktů. Při těchto číslech se nedá mluvit o klasické pekařině. Je to fabrika, která má 350 zaměstnanců a kde se musejí dodržovat pravidla. Prostor pro hraní tam zkrátka není. Druhou částí je vývojový úsek, kde pracuje asi pět lidí a kde i my jako vedení do některých věcí zasahujeme. Tohle je pro mě ta hezká část naší výroby.

Co očekáváte od rebrandingu z Fornetti na Minit?
Je to pro nás výzva a razantní změna, která se dala po patnácti letech čekat. Rádi bychom, kdyby se nám přechodem na Minit otevřel zahraniční trh.

Do kterých zemí byste s Minitem rádi pronikli?
Pro nás jsou přitažlivé okolní státy, konkrétně Polsko a Rakousko.

Autor:


Nejčtenější

Všichni chtěli spot ve stylu Air Bank, říká autor. Nově opisuje E.ON

Reklama na služby E.ON.

Jedni říkají, že jde o „vykrádačku“, jiní to tak nevidí. Spotů, které se inspirovaly populárními krátkými reklamami Air...

Šátek za tisíc dolarů vypadá jako ženské přirození, značka Fendi sklidila výsměch

Růžovou šálu Touch of Fur vyrábí italská módní značka Fendi

Italská značka luxusního oblečení Fendi pobavila svým kožešinovým šátkem mnohé uživatele sociálních sítí. Zejména jeho...



Z prošlého jídla a miliard much udělali dva Britové v Jižní Africe byznys

Od roku 2008, kdy firma vznikla a přijala první zaměstnance, se jejich počet...

Miliardy much a hnijící jídlo jsou pro bratry Jasona a Davida Drewovy z Velké Británie jádrem podnikání. V Jižní Africe...

Mladí chtějí žít na dluh a mít hned to, na co rodiče šetřili, říká bankéř

Šéf Sberbank Edin Karabeg

Mileniálové si půjčují a jsou častěji ochotni jít do rizika než jejich rodiče, myslí si šéf české pobočky Sberbank Edin...

Mileniálové všech zemí, spojte se. Mladá generace se odvrací od kapitalismu

Socha Karla Marxe v německém Trieru

Popularita kapitalismu mezi mladými Američany klesá. Přibližně polovina z nich by raději žila v socialistické zemi,...

Další z rubriky

Zůstane huť bez proudu? Ústup Mittalu z Ostravy připomíná taktiku spálené země

Pohled na závod ArcelorMittal v Ostravě-Kunčicích.

Pozvolné odpoutávání společnosti ArcelorMittal od ostravské hutě připomíná ty nejdrsnější pohádky bratří Grimmů, kde se...

Kdepak první republika, nejlíp se mají Češi dnes, tvrdí studie

Prezident T. G. Masaryk v doprovodu předsedy vlády Antonína Švehly přicházejí...

Život v Československu ve dvacátých letech 20. století bývá často idealizován. V mnoha ohledech byl však výrazně horší...

Nekonečný boj s plasty. Igelitky zdarma zmizely, zůstaly stovky milionů sáčků

Ilustrační snímek

Zatímco igelitkám už vyhlásili obchodníci i státy boj, mikrotenové sáčky zatím přežívají. Jejich postupné nahrazování...



Najdete na iDNES.cz