náhledy
Důl objevili v roce 1955 geologové Jurij Chabardin, Jekatěrina Elaginovová a Viktor Avdejenko. Za svůj nález získali nejvyšší sovětské vyznamenání, Leninův řád.
Autor: Profimedia.cz
Mir se nachází ve velmi nepříznivých klimatických podmínkách. Teplota tam běžně může dosahovat až minus 40 stupňů Celsia, při prvotním dolování se tak na rozmrznutí půdy musely používat tryskové motory. Když i ty selhaly, využili dělníci zásob dynamitu.
Autor: Profimedia.cz
Městu Mirny, vedle kterého se důl nachází, se přezdívá Město diamantů. Živí tam totiž téměř každého.
Autor: Google Earth
Důl je hluboký téměř 525 metrů a má přibližně 1,5 kilometru v průměru. Jeho celková hodnota se odhaduje na přibližně 371 miliard korun.
Autor: Google Earth
Samotná jáma se k těžbě přestala využívat v roce 2004. Její současný majitel, firma Alrosa, s ní však dál v těžbě pokračuje v podzemních štolách na původní důl napojených.
Autor: Google Earth
V roce 2010 přišla stavební firma AB Elise s plánem na zakrytí dolu a vytvoření města pod kopulí pro přibližně sto tisíc lidí. Tato idea ale pravděpodobně může být uskutečněna až po ukončení těžby a v takovou chvíli by už o život v Mirném nejspíš nebyl příliš zájem.
Autor: Staselnik, Creative Commons
Nad dolem se nachází bezletová zóna pro vrtulníky. Údajně se tam totiž objevují velmi silné vzdušné proudy, které jich dovnitř už několik vtáhly. Žádné havárie však nikdy nebyly nahlášeny, a tak je možná bezletová zóna jen opatřením proti průmyslové špionáži.
Autor: Google Earth
Diamanty z Miru byly jedním z důvodů, proč se Sovětskému svazu podařilo znovu nastartovat ekonomiku zdevastovanou druhou světovou válkou.
Autor: Profimedia.cz
Ročně jich důl v dobách největší slávy vyprodukoval kolem 10 milionů karátů. Největší diamant vytěžený v dole vážil 342,5 karátu a nesl jméno XXVI. sjezd KSSS.
Autor: Profimedia.cz