Alespoň to tak vypadá v případě přípravy výstavby nové koksárenské baterie v ostravské společnosti ArcelorMittal Ostrava. Podle pracovníků České inspekce životního prostředí vybraný typ koksárenské baterie nepatří k tomu nejmodernějšímu, co současný koksárenský průmysl může nabídnout.
Zastaralá konstrukce
Pracovníci České inspekce životního prostředí totiž vypracovali vyjádření ke zveřejnění dokumentace vlivů chystané koksovny na životní prostředí a jejich závěry společnosti ArcelorMittal Ostrava příliš nelichotí.
"Jde o konstrukčně zastaralý a zjevně odlišný typ s překonanými konstrukčními parametry," píší pracovníci inspekce.
Jablkem sváru mezi inspektory a manažery ostravského hutního gigantu je velikost jednotlivých koksovacích komor. Výroba koksu spočívá ve stále opakovaném plnění komor uhlím, jeho zahřátím, vytlačením z komor a následným ochlazením. A právě při vytlačování koksu z baterií uniká do ovzduší nejvíce nečistot.
"Společnost ArcelorMittal pro svou novou koksovnu vybrala typ, který má menší rozměry než stávající koksovna, a tudíž se počet operací nutný k výrobě stejného množství koksu musí logicky zvýšit," předkládá největší výhradu pracovníků inspekce k chystané výstavbě vedoucí odboru ochrany ovzduší ostravské inspekce životního prostředí Radomír Štěrba.
"Nemáme ani tak problém s tím, že jde o třicet let starý typ koksovny, ale hlavně o počet cyklických opakování," dodává Štěrba.
Chmelík: Nebylo by to ekonomické
Za příklad dávají inspektoři životního prostředí moderní koksovnu u Schwelgernu nedaleko německého Duisburgu. Ta je díky svým parametrům pokládána za nejekologičtější na světě.
Podle ředitele pro investice ostravské huti Iva Chmelíka jde při výběru správného typu hlavně o finance. "Oproti Schwelgernu vyrábíme polovinu koksu, a tak by nám mohly plnicí vozy i několik hodin nečinně stát, což by nebylo nejekonomičtější," uvádí hlavní důvod pro výběr koksovny Ivo Chmelík.
