Proč jste se začal zajímat o minimalizaci obalů?
Zajímá mě to z profesních i z osobních důvodů. Mám osmiletou a pětiletou dceru a když žijete v domácnosti s malými dětmi, tak vidíte, kolik vzniká zbytečného odpadu. Někde tam jsou zárodky, kde jsem si uvědomil, že bych mohl věci dělat trochu jinak.
Dlouho jsem vedl mou společnost Cocoon, která se zabývala obalovým designem. Zhruba před čtyřmi lety, kdy jsem předal Cocoon do schopných rukou svých společníků, jsem se začal věnovat průzkumu, jakým způsobem fungují logistické a další systémy spojené s přepravou nebaleného zboží. Po jednom roce jsem načrtnul vizi a obrysy projektu MIWA (Minimum Waste) na minimalizaci odpadů. Přizval jsem partnery, lidi z retailu (maloobchodu, pozn. red.), IT technologií, aby mi pomohli s konceptem. Poté jsme společně tři roky vyvíjeli a samotná firma vznikla před dvěma roky.
S vaší společností jste letos vyhráli mezinárodní ocenění New Plastics Economy Innovation Prize. Čím jste zaujali?
Náš projekt zaujal pozitivním dopadem na společnosti, ale i tím, že to je byznysový projekt, který může být atraktivní pro maloobchodní prodejce a výrobce. Ve finále může změnit systém výroby, obchodování a spotřebitelského chování.
Za soutěží jsou lidé z neziskového sektoru, z univerzit a zároveň z byznysu. V porotě byli výrobci jako Nestlé, Danone, Pepsi ale také obchodní řetězec Marks and Spencer. Zatím to neznamená, že by si náš projekt koupili a osvojili, pouze deklarovali, že jim připadá smysluplný a že ho bude možné dále rozvíjet.
Soutěž nám také ohromně otevřela dveře k zajímavým kontaktům. Vedle dotace na zdokonalení technologie ve výši 200 000 dolarů jsme dostali dvanáctiměsíční program na akceleraci celého projektu. Bude se nám věnovat specializovaná firma ze Silicon Valley.
Petr BáčaPodnikatel a majitel brandingové agentury Cocoon, která působí v České republice, Rusku a Rumunsku. V oblasti marketingu, designu a budování značek se pohybuje přes dvacet let. Myšlence technologické inovace MIWA, jejíž je duchovním otcem, se začal intenzivně věnovat v roce 2014.  |
V čem tedy spočívá váš projekt?
Název našeho projektu je Minimum Waste. Minimalizujeme odpad v dodavatelském řetězci od výrobce až po nakupujícího. Neřešíme pouze část mezi nakupujícím a obchodem, to dělá větší množství jiných projektů, staráme se o celý řetězec.
Funguje to tak, že výrobce dává zboží do zhruba 14litrových kapslí. S takovým balením se z pohledu logistiky nakládá stejně jako s jakýmkoli jiným obalem. Cestuje přes vekoobchod nebo přímo do obchodu. Na kapsli je speciální, že se v obchodě pouze vyprázdní a vrací se k výrobci přes systém kontroly a umytí. Mezi výrobcem a obchodníkem nevzniká žádný odpad a pokud nějaký vznikne, tak z řetězce neuniká a dá se opět efektivně využít.
Spojení mezi nakupujícím a obchodem řešíme přes mobilní aplikaci, která má zjednodušit nákup a umožnit větší komfort. Pro zákazníky je zajímavá kombinace virtuálního světa s reálným světem kamenného obchodu. Nákupní zkušenost je potom mnohem modernější, atraktivnější a dodává benefity, které víme, že nakupující chtějí.
Vizualizace vnitřku kapsle naplněné těstovinami.
V čem se vaše kapsle odlišují od jiných obchodů, které prodávají nebalené zboží?
Není to nic, s čím bychom se měli porovnávat na úrovni byznysu. Jsou to naši potenciální klienti. Navíc takových bezobalových obchůdků vzniká po Evropě řádově tisíce. Je super, že vznikají, ale z pohledu dopadu, který jsou schopné vyvolat, cílí na velmi úzkou skupinu lidí. Naše ambice jsou násobně jiné.
Jak velký je tedy váš projekt?
Kapsle jsou jenom první část celé technologie. Vyvíjíme je ve spolupráci s univerzitou v Liberci. Jsou v nich dvě složky - vnější a vnitřní. Vnější je skořápka, která má logistickou funkci a je vybavená RFID (radiofrekvenční, pozn. red.) čipy, takže dokáže velmi dobře monitorovat, kde kapsle jsou a jaké je jejich složení. Vnitřní složka kapslí je v principu velmi jednoduché balení, které může být uděláno z čehokoliv, co vyhovuje danému produktu. Náš systém funguje pro potraviny i nepotraviny, například drogistické zboží. Jiný obal potřebujete pro mouku a jiný pro drogerii. Kapsle má dva rozměry - 7 a 14 litrů.
Naplněné kapsle putují do modulu BMS - Bulk Modular System. Jde o jakousi skříň zabírající poměrně malý prostor. Má v sobě technologie, které dokážou komunikovat s kapslemi. Moduly se mohou libovolně sestavit podle potřeb obchodníka. Mohou je tak využívat malé i velké prodejny.
Třetí část je zásadní, protože to je displej, který vidí zákazník v obchodě. Funguje podobně jako regály. Místo krabic a balení ale lidé vidí kartičky s čárovými kódy a vzorkem zboží. Mohou být libovolně velké a lze je umístit kdekoliv na prodejně. Obchodník nemusí složitě přesouvat sto krabic, posune jenom displej. A třeba těstoviny dá vedle rajčat, aby si je zákazník mohl koupit, když dostane chuť na italskou kuchyni.
Poslední část je aplikace jako taková. Vedle skenování kódů má spoustu dalších funkcí, které známe z digitálního světa. Dokáže nabídnout inspiraci ve formě receptů, drží v paměti nákupní seznamy a umí platbu. Je tam ale ještě pátá složka, která není příliš vidět. Je to informační systém, který tvoří možná více než 50 procent celku. Jednotlivé složky geniálně propojuje a dává jim dynamiku. Umožňuje spoustu benefitů v sledování zboží a v garanci původu.
Ukázka regálu složeného z displejů.
Jak to tedy bude vypadat, až půjdu s aplikací v mobilu na nákup?
Když chcete upéct bábovku, nakoupíte suroviny podle receptu v mobilní aplikaci. Vše si najdete na přehledné tabuli, naskenujete kódy a zvolíte si potřebné množství surovin. Například si nakoupíte jen 200 gramů mouky, které potřebujete, a ne celé kilogramové balení jako dnes.
Aplikace se také umí přepnout do módu vlastního mixování zboží. Člověk přijde k regálu, naskenuje si různé druhy zboží např. cereálií a v reálném čase vám to někdo zamíchá do jednoho pytle.
Obchodník by měl udělat maximum, aby měl spotřebitel co nejmenší starost s nákupem. Považujeme také za naprostý standard, že tam bude wi-fi síť na propojení mobilní aplikace se systémem obchodníka. Pokud nastane situace, kdy přijdu do obchodu a vybije se mi telefon, měly by být k dispozici skenery. Je samozřejmě potřeba obsluha, která má na starost vydávání nákupů.
Nákup budou lidé provádět pomocí mobilní aplikace.
Kapsle jsou pouze na těstoviny a další sypké materiály nebo i na nápoje a zeleninu?
Cokoliv se dneska balí, dává se do krabic, pytlíků a pak ještě větších krabic. Byli bychom rádi, abychom byli schopní to pojmout přes naší inovaci. Obsluha v obchodech zboží bude lidem dávkovat přes ventily v kapslích. Klasickým produktem budou cereálie, obilniny, mouka a další. Budeme schopní prodávat i tekuté omáčky jako je kečup nebo také med. Jsme schopní prodávat produkty drogerie - tekuté nebo sypké čistící prostředky. Obrovskou kategorií bude jídlo pro domácí mazlíčky, což jsou granulované produkty. Řádově se bavíme o třech až čtyřech stovkách komodit, které se dají poměrně snadno balit. Máte nekonečné množství kombinací v různých cenových variantách.
V čem si budou lidé svoje nákupy odnášet?
Byli bychom rádi, aby obchodníci nabídli zákazníkům tři varianty. Nejvíce ekologické je, pokud si zákazník donese svůj vlastní obal a odevzdá ho při vstupu do obchodu. Je to ale zároveň nejvíce náročné na přípravu. Segment takových lidí sice roste, ale pořád je velmi malý.
Druhá možnost jsou zálohované obaly, u kterých věříme, že budou ve standardní nabídce. Pak je to normální věc koloběhu, kdy obal s obalem nakupuji a vracím ho. Třetí a nejjednodušší varianta je nabídnout ekologickou variantu nějakého jednodruhového obalu. Spotřebitel, který by přišel nepřipraven na cokoliv, by tak měl vždycky možnost si nakoupit.
Všechny tři varianty by měl obchodník s naší technologií zvážit. Pak záleží na strategii, zda bude motivovat lidi, aby preferovali nákup do vlastního nebo do zálohovaných obalů.
Může nastat situace, kdy bude nějaký obchodník obcházet váš systém a že si bude kapsle plnit sám?
Nepřijde mi to jako smysluplná činnost. Kdo by z toho benefitoval? Máme to vymyšlené tak, aby to pro výrobce, prodávajícího i nakupujícího bylo co nejatraktivnější. Výrobce dokáže díky jednotným obalům v podobě našich kapslí ušetřit a zefektivnit procesy. Předchází tomu ovšem investice. Prodejce má výhodu v tom, že se mu obchod spravuje lépe. Navíc má lepší možnost doplňkového prodeje. Nakupující má zajímavou nákupní zkušenost.
Přesypávání výrobků do kapslí mimo prostory výrobce by bylo z hygienických důvodů nemyslitelné. Do kapsle navíc nejde nasypat libovolné zboží. Další věc je, že by se výrobek v takovém případě nedostal do informačního systému, protože by se tam nemohl načíst a nebylo by možné ho prodat. Systém obcházení sám vylučuje. Samozřejmě se může něco takového stát. Až realita ukáže, jestli někdo kreativní využije naší inovaci jinak, než byla zamýšlena.
Upevnění kapslí v modulu BMS - Bulk Modular Systém.
Kdo si bude vaší technologii pořizovat? Musí to být celý systém výrobců, překladišť a prodejců?
Máme dva obchodní modely. Jeden je takový, že my propojíme výrobce a prodejce na úrovni nějakého regionu. Představte si systém, který spravujeme, staráme se o kapsle, aby je měl výrobce včas a aby je měl kam dávat - do obchodů do modulárních systémů. Staráme se o informační systém, který to bude celé propojovat. Jsme schopni to udělat na úrovni regionů jako Praha a střední Čechy. Žije tam asi dva a půl milionu lidí a my jsme schopni propojit neomezené množství obchodníků a výrobců.
Druhý model je postavený na tom, že celý obchodní ekosystém prodáme nebo implementujeme do ekosystému retailera, jakým je například Tesco nebo jiný gigant. Ten si to pak připne ke svému systému a pak si to spravuje sám. Nastavuje si obchodní podmínky s dodavateli a další věci, které jsou k tomu potřeba. Oba modely jsou pro nás stejně zajímavé a jsou stejně funkční.
Musí se vybudovat nějaké středisko pro umývání a kontrolu kapslí?
Pokud jsme správci, musíme investovat právě do centra, které kontroluje kapsle a pak je distribuuje dál. Pokud to má pod sebou retailer, tak to přirovnávám k systému bedýnek na čerstvou zeleninu. Dodavatelé mu to naplní květákem, ten se prodá v obchodě a bedýnka pak jde na mytí a vrací se k pěstiteli květáku. Náš systém není logisticky jiný nebo nepochopitelný. Jiný je chytrý informační systém, RFID technologie, aplikace za tím a typologicky to jsou jiné produkty.
Kolik procent odpadu se díky vašemu konceptu podaří ušetřit?
Dokud není systém funkční, tak to nedokážeme přesně říct. První indicie ovšem říkají, že to je efektivní. Proto uděláme demonstrační projekt, abychom to celou dobu monitorovali a pak jsme mohli dát srovnání. Pro nás je jeden cíl v eliminaci nebo snížení emisí CO2. Druhý cíl, který budeme měřit, je obecné povědomí o precyklaci - předcházení vzniku odpadů. To je velmi důležitá část MIWA. Abychom dosáhli změny, kterou chceme, tak musíme veřejnost i podnikatele edukovat a informovat.
Úspora obalů vznikne třeba tím, že zboží plyne od výrobce na prodejnu v MIWA kapsli. Ve srovnání s tím v současném procesu vzniká mnoho odpadu při balení zboží do krabic, na paletu, omotávání fólií a pak při vybalování v meziskladě.
Byli bychom rádi, aby lidé během pěti let začali říkat, že se snaží, aby odpad nevznikal, a když už vznikne, tak ho recyklují. Změna chování a myšlení přitom neznamená brutální ústupek od běžných standardů chování. Ukazujeme, že precyklace může fungovat naprosto smysluplně a ekonomicky. To je důležitá mise MIWA.
Regál může být umístěný uprostřed obchodu spolu s moduly BMS. Jednotlivé displeje se mohou objevovat samostatně po celém obchodě.
Bude cena produktů stejná jako dnes?
Byli bychom rádi, aby to bylo dokonce levnější, protože během procesu vznikají skutečné úspory. Záleží na tom, co výrobce a retailer zákazníkovi přizná. Na začátku to chce investici a naběhnout do systému. V momentě, kdy to bude standardizované, tak se cena bude brát jako něco, co je možné snižovat. Bude to ale chvíli trvat.
Bude výchova lidí stačit k tomu, abyste je přivedli k předcházení odpadů?
Lidi se nezmění, pokud jim k tomu nevytvoříte podmínky a my jim právě chceme umožnit, aby mohli nakupovat ekologičtěji. Drive nebude v tom, že lidé půjdou nakupovat do MIWy, drive bude v tom, že je to bude víc bavit anebo že to budou mít levnější. Zážitek z nakupování pro ně bude tak ohromný, že o tom budou moct vyprávět. To jsou důvody, kvůli kterým budou lidé měnit svoje zvyklosti. Ekologie to bohužel nebude. Ani byznys nebude kupovat technologii, protože je ekologičtější. Koupí to, pokud je ekologičtější a zároveň mu to přinese ekonomický benefit. Dobré je, že to naše technologie zahrnuje.
Co bude teď vaším cílem? Vybudujete někde obchodní síť?
Máme před sebou dva velké milníky. První je spuštění informačního centra, které chystáme v Praze během jara příštího roku. Necháme lidi, aby si tam technologii otestovali. Bude to ale pouze showroom a ne obchod. Budeme tam také šířit myšlenku precyklace.
Dalším milník bude na podzim příštího roku, kdy bychom technologii rádi dostali do tří až pěti obchodů. Paralelně s tím vyvíjíme aktivity v zahraničí. Klíčové trhy jsou Německo, Nizozemsko, Skandinávie a Amerika, kde jsou z hlediska ekologie trochu dál. Nejprve ale musíme udělat pilotní projekt Čechách a prokázat, že to funguje.
Co si myslíte o nakupování potravin bez obalů?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 sobota 11. listopadu 2017. Anketa je uzavřena.
