 Cena versus kvalitaSvatomatinské Beaujolais |
Tuhle žízeň zvědavců po novém víně umějí skvěle uhasit v Beaujolais – tím, že jim ho dodají na stůl co nejdříve po sklizni. Z vína, které nikdy nebude zdobit archivy, tak vytvořili produkt, který všichni chtějí ochutnat.
Teď se už třetím rokem o něco podobného v Česku pokouší svatomartinské víno. Test MF DNES naznačil, že by se mu to mohlo povést. Letošní svatomartinská vína jsou taková, jaká by měla být. Lehká, svěží, pitelná, jako stvořená pro potěšení z nového vína. Nic víc, nic méně. Jak rychle se vyrobí, stejně rychle by se mělo vypít.
Prokázal to test, v němž jsme vedle sebe (nikoliv proti sobě, natolik jsou přece jen odlišná) postavili deset zástupců svatomartinského vína a osm Beaujolais nouveau. Svatomartinské před světovou (byť lehce pohasínající) legendou nezalezlo do kouta a vedlo si poměrně dobře.
Z deseti vzorků, které ochutnala porota odborníků v Národním vinařském centru ve Valticích, si tři vysloužily stříbrnou medaili: Müller Thurgau z Vína Mikulov a ze Znovínu Znojmo a Modrý Portugal z Vinných sklepů Valtice. Dalších sedm vín si odneslo bronzovou medaili. Degustátoři rozdávali poměrně vysoké známky, hovoří o tom výsledky na straně E2 a E3, třebaže k některým měli výhrady.
Beaujolais lepší, ale i dražší
Nejvyšší známku v testu, která však stačila jen na stříbrnou medaili, získalo Beaujolais Villages nouveau z vinařství Pardon et fils, podle některých degustátorů mělo dokonce na zlatou. Stříbro si odnesl i Georges Duboeuf, "otec“ nového beaujolais, a další dvě vína.
Celkový výsledek – z osmnácti testovaných vín sedm stříbrných a jedenáct bronzových – není pro mladá vína špatný. V cenovém srovnání pak jasně vítězí tuzemská vína.
"Ačkoliv beaujolais dopadlo o něco lépe, myslím si, že pro zákazníka je dobrá zpráva, že poměr cena–kvalita hovoří ve prospěch svatomartinského,“ řekl po testu jeden z degustátorů, Martin Křístek. Vítězné svatomartinské pořídíte za sedmdesát, vítězné Beaujolais nouveau za dvě stě korun.
Co byste o mladém vínu měli vědět
Mladá vína tedy nezklamala, třebaže ani neoslnila. Než si však otevřete první lahev listopadového vína, měli byste vědět, co od něho můžete očekávat.
Především je dobré si uvědomit, že je to víno, které vzniklo velmi rychle. A to platí jak pro naše svatomartinské, tak pro francouzské beaujolais. Jak rychle se vyrobí, stejně rychle by se mělo vypít, nelépe do jara příštího roku. V žádném případě se mladá vína nehodí k dlouhému skladování. Není větší nesmysl než "archivní“ mladé víno.
Vyhláška říká, že víno označené na etiketě jako mladé, by mělo být distribuováno nejpozději do konce kalendářního roku. Jak dlouho může v obchodech zůstat, už ale neřeší.
Co se říká o mladých vínech?
Jsou lehká. Lehké nemusí znamenat špatné. Víno prostě není tak plné, červené má méně tříslovin, ani alkoholu není mnoho, kolem 12 procent.
Jsou svěží. Mají výraznější kyseliny, mohou být i lehounce perlivá, to vše dává pocit svěžesti.
Jsou ovocitá. Takovým výrazem označují vinaři víno, které má vůni a chuť po ovoci. Třešně, višně, červené i černé lesní plody, hruška, banán... To všechno může zkušený nos rozeznat v mladých vínech. My laici se spokojíme s tím, když v něm objevíme chuť hroznového moštu.
Jsou pitelná. Právě proto, že jsou lehká. Dobře se hodí k jídlu. Jsou nekomplikovaná. Nejsou to vína, nad kterými byste měli filozofovat a hledat v nich nějakou závratnou hloubku, i kdybyste se snažili, nenajdete ji.
Mladé víno by nemělo být nehotové (takové do lahve se značkou Svatomartinské nepatří), ale může být trochu neurovnané. "U mladých vín nepohlížíme na harmonii tak přísně,“ říká známý mikulovský vinař Josef Peřina.
Trochu vzletněji to vyjádřil sommeliér Ivo Dvořák: "Je v nich hravost, možná někdy až vzdorovitost, určitá klackovitost až drzost... Tak jako leccos odpouštíme dětem, proč bychom to neodpustili vínu. Protože je to zkrátka mladé víno a tak je ho třeba brát.“
