Mládek: S dalšími dluhy přijde krize

  • 60
Mocenské boje uvnitř největší vládní strany ČSSD výrazně poznamenávají i chystanou reformu zadlužených státních financí. Jeden z poradců ministra financí a poslanec ČSSD Jan Mládek upozorňuje, že pokud se nepodaří nezbytné reformní zákony prosadit v tomto roce, kabinet už nenajde sílu tento krok udělat.

Mocenské boje uvnitř největší vládní strany ČSSD výrazně poznamenávají i chystanou reformu zadlužených státních financí. Jeden z poradců ministra financí a poslanec ČSSD Jan Mládek upozorňuje, že pokud se nepodaří nezbytné reformní zákony prosadit v tomto roce, kabinet už nenajde sílu tento krok udělat.

Bez reformy hrozí domácí ekonomice vážné problémy. Jako jediná nová země Evropské unie také nebudeme schopni přijmout společnou evropskou měnu euro.

Objevují se hlasy, že byste měl vystřídat ministra financí Bohuslava Sobotku, pokud se mu nepodaří prosadit reformu veřejných financí. Je to o vás bez vás nebo vám tu funkci někdo nabídl?
Bylo to o mně beze mě. A jak to správně komentoval jeden generální ředitel: takové pověsti se vypouštějí ne proto, aby se daná osoba dostala na tu funkci, ale právě aby se tam nedostala.

Hýbe se křeslo pod ministrem financí?
Myslím, že se nehýbe. Minimálně ne v této chvíli.

Do jaké míry je reforma zadlužených státních financí provázána s volbou prezidenta a soubojem uvnitř ČSSD? Rozhodne se vůbec něco do doby, než bude nový prezident, ať už v přímé či nepřímé volbě, zvolen?
Chci zdůraznit, že reforma veřejných financí je politicko-ekonomické rozhodnutí. Pořadí je politicko-ekonomické. Celé úvahy jsou velmi jednoduché. Země má nyní dluhy na úrovni 25 procent HDP. Hranice, která se v Evropě považuje za bezpečnou, je někde kolem 60 procent. Jakkoliv je ta hranice umělá, má smysl. Dluhy nám rostou naprosto neuvěřitelným tempem. Státní rozpočet bude mít letos propad 5 procent HDP. Další 2 procenta se objeví v nejrůznějších fondech a institucích mimo rozpočet. Dluhy vzrostou o sedm procent. Na to není potřeba žádná velká kalkulace. Jestliže je tam 35 procent volného prostoru pro zadlužení, za pět let narazíme do zdi. Nemáme tedy mnoho času vyhnout se nárazu. Do toho bohužel vcházejí volby v roce 2006. Tady více než kde jinde platí teorie cyklu politického byznysu: nepopulární opatření se nemají dělat moc blízko před volbami. Když se nestane nic mimořádného, volby budou v červnu 2006. V roce 2004 by měla být reforma zahájena a zvládnuta její největší bolest. V dalších dvou letech by už to nebylo tak bolestné.

Takže reforma buď odstartuje v nejbližších měsících, nebo na ni můžeme zapomenout?
Reformní zákony by měly začít platit nejpozději letos v srpnu, aby se podle nich mohl sestavit státní rozpočet. Pak máme ještě 15. a 16. června referendum o vstupu do Evropské unie...

Pak vás ještě čeká jistě dramatický kongres ČSSD koncem března, kde se bude volit nový předseda...
To by neměl být zásadní problém. Pokud tedy nebude zvolen někdo se zásadně nepřátelským postojem vůči reformě. Ti, kdo chtějí tu reformu 'zaříznout', teď mluví o posunutí na rok 2005. Pak řeknou jednoduše, že už je pozdě. Málo času do voleb.

Kdo chce reformu "zaříznout"?
Nejvíce hlasů se ozývá z okolí odborových svazů. (Odborům je velmi nakloněn premiér Špidla a ekonomové z odborové centrály pracují jako poradci. Mají výrazné slovo v týmu, který nyní reformu tvoří - pozn. red.) Legitimní je, když říkají, že by se měly také zvýšit některé daně, že by reforma měla být sociálně spravedlivější, že by osoby samostatně výdělečně činné měly platit stejné daně a pojistné jako zaměstnanci.

A kdo další kromě odborářů je proti reformě?
Co mě opravdu nejvíc vytáčí, jsou lidé, kteří popírají, že máme s dluhy velmi vážný problém. Hlavní pozornost se často upírá jen na škrty sociálních dávek, ale ono to tak není. Existují také zájmové skupiny kolem stavebního spoření, kam tečou nehorázné státní peníze. Hodně se staví různé koridory, dálnice... To vše je reformou ohroženo. Její nejobtížnější částí jsou audity výdajů ministerstev - jejich aparáty kladou velký odpor.

Jak by Česko pocítilo náraz do zdi v případě, že by se neudělala reforma a dostali bychom se na zadlužení kolem 60 procent HDP?
Stát si zatím stále půjčuje peníze pouze doma, v korunách. Někdy v roce 2004 budeme však muset vydat dluhopisy v euru.

Proč v roce 2004? V Česku už nebude o vládní dluhopisy zájem?
Ano. Mnoho politiků si naivně myslí, jak je zadlužování jednoduché. Stát si půjčuje úplně hladce. Investoři mají o dluhopisy zájem, úroky jsou nejnižší za celou dobu. Nejpozději po volbách v roce 2006 se začnou objevovat velmi kritické zprávy mezinárodních institucí. Klesne rating. Zvýší se úroky. Dluhy se velmi prodraží. Začne nám hrozit měnová krize. Výhodou je, že nemáme dluhy v cizí měně. Ty se velmi prodražují, právě když přijde měnová krize a domácí měna dramaticky oslabí. Najednou splácíte dvakrát, třikrát větší sumu, než jste si půjčili. To nám zatím nehrozí.

Jak slyší na tyto argumenty vaši kolegové politici? "Strašíte" je tím, co bude za tři roky; nepřipadá vám, že oni se bojí jen toho, co bude za dva měsíce, maximálně za půl roku?
'Dělat nic' je tak svůdné. Já jsem také poznamenán svými bohatými zkušenostmi, když jsem před časem pracoval jako poradce rumunské vlády. Ta takhle taky 'dělala nic', byli to takoví veselí kluci, chodili rádi na diskotéky. A pak se jim to rozsypalo pod rukama. Pokušení 'dělat nic' je hlavní nepřítel reformy zadlužených veřejných financí.

Dá se reforma vůbec udělat tak, aby nebolela hlavně voliče sociální demokracie? Velmi často jsou to příjemci sociálních dávek, podpor v nezaměstnanosti. Hlavně tito lidé volí levici...
Někteří politici tím argumentují. Myslím, že problém zveličují. Všechny zásahy jsou především vůči skupině, která pomoc státu zneužívá, proti 'lumpenproletariátu'. To nejsou voliči sociální demokracie, ale lidé, kteří nechodí k volbám nebo volí komunisty. Spořádaný volič ČSSD chce pořádek. Pro něj je nepřijatelné, když někdo bere dávky neoprávněně.

Tisíce lidí se chlubí tím, jak státní pomoc zneužívají. Přijet si v mercedesu pro dávky je prestižní čin...
Reforma má zasáhnout právě ty skupiny lidí, jimž se nechce dělat a pomoc zneužívají.

Jak silné je křídlo ČSSD, které se snaží prosadit menší škrty dávek, a na druhé straně vyšší daň a sociální pojištění?
Aby mohla být reforma prosazena, je třeba přistoupit na požadavky odborů a zavést další pásmo daně z příjmu fyzických osob pro lidi s vysokým příjmem. A zároveň zvýšit odvody osob samostatně výdělečně činných, aby byly srovnatelné se zaměstnanci. Prostor pro zvýšení daní vidím jednoznačně u daně z nemovitostí. Ta je dnes velmi nízká. Hodnotový princip (daň se neplatí jen podle velikosti domu či bytu jako nyní, ale podle ceny - pozn. red.) je krok správným směrem, musí být však velmi jednoduchý. Měly by existovat cenové mapy, podle nichž se snadno hodnota nemovitosti spočítá. Za nejhorší cestu považuji stanovení ceny u každého domu či bytu odhadem. Na tom se jen přiživí tisíce nejrůznějších lidí.

Co vy osobně jako poslanec a ekonom uděláte pro to, aby se reformu podařilo prosadit?
Tato vláda má povinnost chovat se alespoň tak obezřetně, jak se choval Štrougal. Ten věděl, že když si půjčí u západních bank a zároveň se musí hlásit na moskevském politbyru, tak se snadno může dostat do kleští protichůdných požadavků. Takže soudruzi drželi disciplínu a spláceli dluhy neuvěřitelně přesně. My se můžeme dostat do podobného klinče, byť osoby a obsazení budou jiné. Na jedné straně finanční investoři, kteří nám půjčili a budou chtít zpět své peníze. Když je ta země mít nebude, přijdou úředníci Mezinárodního měnového fondu. Proti tomu budou stát požadavky voličů, které budou ve značném nesouladu. Co můžu dělat víc, než chodit mezi odborníky a politiky a sdělovat tuto smutnou pravdu?

Jste členem sboru poradců ministra Sobotky, jak si tedy vysvětlujete, že s vámi přestal komunikovat? Řada poradců si myslí, že ministr už tým rozpustil. Převzal teď taktovku premiér se svými poradci a proč?
Od začátku říkám, že to je politicko-ekonomický manévr a musí se mluvit i o rozložení zátěže na různé skupiny společnosti.

Šéf ODS Mirek Topolánek řekl, že jeho strana je ochotna podpořit část reformy. Budete s ODS jednat?
Té stojedničkové koalici nic jiného nezbývá. Část poslanců ČSSD není reformou nadšena. Zcela jednoduché to není ani v KDU-ČSL, která je pravicovou stranou jen v hlavách některých novinářů. Možná jejich ekonomický expert Miroslav Kalousek je pravicový ekonom, ale tím to asi tak končí. I někteří unionisté proloží sem tam svou pravicovou rétoriku skutečně levicovým nápadem.

Představte si, že za rok budete požádán, abyste se stal ministrem financí. V té době byste už věděl, že žádná reforma není. Vzal byste tu funkci?
Správná odpověď by byla 'no comment'. Ale když mám odpovědět co by kdyby, tak pokud bych se nezbláznil, takovou funkci je možné převzít jen se silným mandátem - na reformu veřejných financí.