Tu si u něho loni objednali zástupci všech pěti parlamentních stran jako podklad pro slibované změny dlouhodobě neudržitelné důchodové politiky.
Jeho první výpočty potvrzují pochyby politiků a všech mladých lidí, kteří se někdy zamysleli nad svým zabezpečením ve stáří.
Až půjdou za dvacet, třicet nebo čtyřicet let do důchodu, nemohou od státu čekat penze podle dnešních zvyklostí, nemá-li republika zbankrotovat. Budou muset pracovat déle, dál platit vysoké daně pro zajištění starších generací a ještě si bokem sami spořit.
O těchto varovných scénářích se už delší dobu mluví v celé Evropě. Na Slovensku od soboty spouštějí důchodovou reformu postavenou na povinném spoření do penzijních fondů.
Výpočty Bezděkova týmu mají posloužit k tomu, aby se nešťastný osud dnešních třicátníků začal řešit i v Česku. Až politici v lednu zhodnotí čerstvé výpočty, mají si nechat spočítat vlastní varianty řešení. "V druhém čtvrtletí začnou politické diskuse," uvedl vicepremiér Martin Jahn.
Důchodová fata morgána
Ekonomové chápou reformu penzí jako prioritní politické téma, které se brzy dotkne mnoha oblastí života, jako jsou daně, příchod cizinců, vztah mladých lidí k úsporám, jejich solidarita s generací rodičů a chuť plodit děti.
"Současný systém slibuje něco, co je kvůli kumulaci státních dluhů fata morgána," říká Bezděk k prvním výpočtům. V nich měl za úkol ukázat, co Čechy čeká bez reformy.
Kdyby se dál odcházelo do penze v třiašedesáti (s tím už se podle dnešních zákonů počítá od roku 2013) a lidé dostávali důchod v dnešním poměru ke mzdě, pak by se státní dluh během padesáti let zvětšil na trojnásobek.
S podobnými závěry přišla loni i ratingová agentura Standard & Poor's, podle níž hrozí Česku kvůli penzím větší problémy než většině evropských zemí, a že snaha platit penze na dluh povede k bankrotu státní pokladny.
Potíže souvisí s tím, že v Česku se rodí málo dětí, populace stárne a proti vzrůstajícímu počtu penzistů nebude dost platících pracujících. Odborná komise na ukázku navrhla, za jakou cenu se lze dluhům vyhnout.
Do penze by se chodilo až v 69 letech, a to s penzí, která by v průměru klesla z loňských 40 na 32 procent hrubé mzdy. Překvapivým závěrem je, že problémy nepřijdou tak brzo, jak se dosud čekalo.
První dluhy mají vznikat až v roce 2020, ale podle Bezděka nelze usnout na vavřínech: "Penzijní systém je tanker naložený dvěma a půl milionem důchodců. Když pohnete kormidlem, tak změní směr nejdřív za patnáct let."
Dotace střadatelům
Grossova vláda v programu slíbila připravit penzijní reformu už letos a ODS se téma pokoušela otevřít už při minulých volbách, ještě pod vedením Václava Klause.
Potíž je, že každá ze stran si představuje řešení jinak a žádná nechce v tomto velkém tématu zůstat s nápady pozadu. Už dnes se však rýsuje shoda na tom, že stát vypomůže těm, kdo víc spoří.
Ke spokojenosti pojišťoven a penzijních fondů se má například zvednout daňový odpis pro úložky, jimiž firmy přispívají svým zaměstnancům na penzijní připojištění. Náměstek ministra financí Tomáš Prouza dříve navrhoval, aby firmy měly daňovou slevu na příspěvky až do pěti procent hrubé mzdy zaměstnance.
Nyní mluví dokonce o sedmi procentech. Vicepremiér Jahn věří odvážnější, slovenské variantě, kdy lidé část odvodů přesměrují do fondů.
