Jak vyplývá z čerstvé studie Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí o bytové situaci mladých, u rodičů dnes žije každý čtvrtý. ¨
A ne každý odchází do vlastního. "Mladí lidé ale dnes bydlí s rodiči méně než dříve," říká k trendům posledních let autorka studie Barbora Matějková.¨
Velké rozdíly jsou mezi tím, jak bydlí manželé a nesezdané páry. Po svatbě už žijí tři čtvrtiny lidí ve vlastním a zbytek u rodičů a v podnájmech. Páry žijící spolu bez sňatku často proto, aby si společný život vyzkoušeli, se musí s provizorním bydlením spokojit v polovině případů.
"Nejdříve jsme si pořídili byt a potom jsme se vzali," říká i třicetiletý Petr z Bohumína, který teď se svou ženou čeká miminko.
Zatímco před deseti lety žena porodila první dítě v necelých 25 letech, dnes je to o tři roky později. "Otázka bydlení je sice jednou z podmínek rodinného života, ale je často zveličována. I kdyby ho měli všichni, nevrátila by se porodnost do 70. let," říká Matějková.
Jako nejdražší varianta pro dnešní mladou generaci vychází život v podnájmu. Ten stojí měsíčně skoro šest tisíc korun, zatímco za vlastní byt se platí v průměru necelé čtyři tisíce korun.
Hodně však záleží na tom, kde rodina bydlí. Dlouhodobě nejdražší jsou nájmy v Praze, kde kvete černý trh. Obrat a ceny na něm živí regulované nájmy, na které se už několik let bojí politici sáhnout.
Pořídit si svůj byt a dostat se z drahého nájmu však znamená našetřit velkou sumu peněz v poměru k platům. Mladí lidé jsou schopni zaplatit za byt maximálně jeden milion korun. K financování nejčastěji využívají úvěr ze stavebního spoření a hypotéky. A banky si mnou ruce nad velkými nárůsty klientů.
Mladí do 35 let tvoří skoro polovinu žadatelů o hypotéky. "Průměrný věk klienta je 34 let, 67 procent z nich je ženatých či vdaných a více než polovina bez dětí," popisuje profil žadatele o hypotéku David Sahula z Hypoteční banky.
Čím mladší člověk, tím nižší půjčku si bere. "Průměrná výše hypotéky byla loni 1,3 milionu, u lidí nad 35 let je zhruba o 200 tisíc vyšší," říká Helena Matuszná z České spořitelny.
Vzít si hypotéku či jiný úvěr znamená splácet měsíčně další tři až šest tisíc korun. Spolu s běžnými výdaji na bydlení splátky spolknou v průměru třetinu příjmů mladých.
"My jsme naštěstí měli našetřeno. A hlavně tady v Bohumíně lze pořídit třípokojový byt za 350 tisíc korun, což není proti jiným oblastem tolik," popisuje Petr. Teď však už přemýšlí, jak za dva tři roky zaplatit pořízení rodinného domku, kam by se rádi přestěhovali.
Našetřit nemusí být nijak snadné. Výdělky jsou u mladších lidí nižší. Zatímco ženy berou měsíčně kolem deseti tisíc čistého, muži o pět tisíc víc. Po narození dítěte navíc musí manželé počítat se snížením příjmů, které podle studie vede ve většině případů i k propadu životní úrovně.
Jako přínos proto rodiny vítají, že si už od loňska mohou neomezeně přivydělávat a neztratit přitom nárok na rodičovský příspěvek. Umožnit lepší souběh práce a mateřské si dávají za cíl i úředníci.
"Mimo jiné je třeba vytvořit takové podmínky, aby matky měly jistotu, že je kvůli dětem nebude nikdo diskriminovat na pracovním trhu," říká ředitelka rodinné politiky na ministerstvu práce Michaela Marksová-Tominová.
Starat by se měly i obce, aby vytvářely rodinám s dětmi přátelské prostředí. "Tak, aby se rodiče s dětmi mohli v klidu pohybovat v obchodech, galeriích či restauracích, a zajistit dostatečnou kapacitu zařízení pro děti předškolního věku," dodává Marksová-Tominová.
Na opačném břehu však stojí druhá skupina žen, jež řeší odlišné problémy s prací, a to, jak se do ní vrátit. "Nezaměstnanost je stoupajícím důvodem, proč žena nejde po mateřské do práce," říká Matějková. Obvykle se ženy vracejí do zaměstnání u prvního dítěte po třech letech. Čím nižší vzdělání, tím déle zůstávají doma.
"Chodí hodně ženy, co byly dlouho na mateřské a mají pocit, že trochu zakrněly. Neuspěly třeba na nějakém konkurzu, a tak jim pomáháme znovu nalézt sebevědomí, vylepšit první image, když přijdou do firmy, nabídnout vzdělání," říká Ludmila Lázničková, vedoucí Centra naděje a pomoci v Brně, jež pomáhá párům do začátku a po narození dětí.
Mladí rodiče přicházející s žádostí o pomoc odrážejí věkový posun posledních let. "Ženám, které přicházejí a připravují se na mateřství, je tak 25 až 30 let," říká Lázničková.
Paradoxně maminkám vracejícím se do práce je kvůli odkládanému mateřství zhruba stejně. V Česku začala prudce klesat porodnost počátkem 90. let. Na dno dosáhla v roce 1999. Od té doby se počet narozených dětí mírně zvedá. Za loňský rok by mělo jít o 98 tisíc ratolestí a letos by to mělo být zase o pár desítek lepší.
Podle sociologů a demografů proto není hlavním problémem to, že by mladí děti mít nechtěli. A průzkumy to jednoznačně potvrzují. Přes 80 procent nesezdaných párů, kterých stále přibývá, se chce časem vzít a mít děti.¨
Rizikem je však stálé odkládání dětí do pozdějšího věku. "Mnoho žen ve věku kolem třiceti let a starších zůstane pravděpodobně v průběhu následujících deseti let trvale neprovdaných a bezdětných," upozorňuje Matějková. Ne že by děti mít nechtěly, ale už to pak z rozličných důvodů nestihnou.
 Spoření, peníze, hypotéka. (Ilustrační foto) |
