Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zemědělce těší rostoucí cena mléka, zákazníky matou „hrátky“ obchodníků

  1:00aktualizováno  1:00
Zemědělci si dva roky stěžují, že ceny mléka jsou pod hranicí rentability. Nyní se začínají vracet na hodnoty, které z chovu dojnic nedělají ztrátový podnik. Poté, co po značnou část minulého roku dostávali chovatelé od mlékáren méně než sedm korun za litr, přesáhla nyní cena osm korun. Dohání některé mléčné výrobky, které zdražily už v předstihu, ačkoliv pro to nebyl reálný důvod.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Pohled na statistiky za poslední dva roky totiž ukazuje, že vývoj výkupních cen koresponduje s cenami obchodníků jen v omezené míře. Třeba plnotučné mléko sice jakžtakž kopíruje cenovou křivku cen zemědělců, v některých měsících jsou však patrné zcela neodůvodněné výkyvy. Většinou směrem nahoru - tedy v neprospěch zákazníků.

Ještě patrnější je to u másla, které před loňskými Vánocemi skokově podražilo o pět korun, zatímco výkupní ceny mléka zůstávaly stále minimální (více čtěte zde). S trochou nadsázky lze tedy říct, že u másla si zákazníci zdražení už předplatili.

„Když jsme loni prodávali litr mléka za 5,50 koruny, tak máslo stálo 50 korun. Stojí za tím spekulace na mléčném trhu,“ kritizuje František Krofta z Odbytového družstva Potvorov.

Podle něho obchodníci na burzách v Londýně a Hamburku ve velkém nakupují sušené mléko, čímž uměle navyšují cenu pro zákazníky. Další příčinou jsou cenové strategie řetězců. Předvánoční cenový skok u másla vyvolala snaha obchodníků o využití zvýšené poptávky po základní surovině pro pečení a faktu, že lidé před svátky nejsou vůči cenovkám tolik pozorní.

GRAF: Kolik stály mléčné výrobky

GRAF: Kolik stály mléčné výrobky

Pokud lze tedy v nejbližší době očekávat významnější nárůst ceny mléka a mléčných výrobků, bude to pravděpodobně souviset s blížícími se Velikonocemi více než s oživením výkupních cen.

Fixace obchodníků na mléčné výrobky může být i ku prospěchu zákazníků. Máslo a mléko jsou natolik důležité součásti nákupního koše, že se častěji než jiné zboží objevují v akcích.

Podle Zuzany Štěpánkové z portálu AkcniCeny.cz je mléko ve slevě téměř nepřetržitě. „Když přijdete do supermarketu, tak bude nějaké mléko v akci,“ říká Štěpánková. U másla sice bývají slevy méně časté, o to však může být nabídka výhodnější. „Většinou je ale máslo tahoun a bývá na přední straně letáku, nebo je naopak v akci pouze o víkendu,“ dodává Štěpánková.

Ztráty jdou do desítek miliard, tvrdí chovatelé

Současných osm korun za litr mléka podle chovatelů sice stále není ideální, ale dokážou s tím žít. „Pokud by cena nad osmi korunami vydržela po celý rok 2017, tak by to byl rok úspěšný,“ říká Oldřich Žďárský, předseda představenstva odbytového družstva Morava.

Chovatelé dojnic přežili nelehké období a ztráty související s produkcí mléka se podle šéfa Krajské agrární komory Plzeňského kraje Jaroslava Šímy dají počítat na desítky miliard korun.

Evropa přetéká mlékem, ceny padají. Mohou za to „superkrávy“

Zmírnit je pomohly dotace ministerstva zemědělství, které podnákladovou výrobu částečně kompenzovaly. „Chyběly nám v průměru dvě koruny na litr mléka, pomoc ministerstva zemědělství pokryla 50 až 65 haléřů, tedy zhruba třetinu,“ konstatoval Šíma z Osecké zemědělské a obchodní společnosti v okrese Rokycany.

Pro jeho firmu s produkcí 7,5 milionu litrů mléka za rok tak znamenal propad cen v posledních dvou letech ztrátu přes 10 milionů korun. A to i přesto, že Osecká dodává mléko do mlékárny Goldsteig v německém Chamu, kde za litr mléka zemědělcům platí zhruba o padesátihaléř víc než mlékárny v Česku.

Podle něj i dalších zemědělců přežili chovatelé poslední dva roky jen díky úspornému režimu, kdy kvůli nedostatku peněz zastavili řadu investic, třeba opravy budov nebo nákupy techniky. „Pokud máte rostlinnou výrobu, tak ztrátu z mléka můžete krýt z jiných činností,“ popsal další opatření Žďárský.

Nejvíce krav od roku 2004

Zaměstnanci v zemědělství také jen málo profitovali z rychlejšího růstu mezd v posledních dvou letech. Mnozí chovatelé v uplynulých měsících proto mluvili o tom, že kvůli podnákladovým cenám mléka vybijí své chovy a s živočišnou výrobou skončí. Odklad investic a snižování dalších nákladů, dotace z národních i evropských zdrojů však nakonec vedly k tomu, že se tuzemská stáda skotu v průběhu mléčné krize nijak zásadně nezmenšovala.

„Takových případů bylo jenom pár. Zemědělci často také přešli k chovu masných krav,“ říká předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha. Příčinou bylo i to, že pokud by zemědělci výrobu ukončili, museli by evropské dotace vracet.

Podle posledních dat Českého statistického úřadu se v Česku loni chovalo přes 1,4 milionu kusů skotu. Tolik krav žilo v tuzemských kravínech naposledy v roce 2004. Hlavní příčinou mléčné krize je přitom celoevropská nadprodukce mléka zesílená o další faktory, jako jsou embargo na vývoz do Ruska či konec takzvaných mléčných kvót před dvěma lety.

Otázkou zůstává, zda je aktuální oživení výkupních cen začátkem konce problémů mléčného sektoru, nebo jen dočasným zlepšením. Podle mnohých zemědělců mléčná krize ještě neskončila.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Víčka, plastová, plast
Některé firmy už nekupují víčka na charitu. Zájem lidí nepolevuje

Některé společnosti v Česku končí s výkupem plastových víček či snižují jejich výkupní cenu. Jejich sbíráním lidé pomáhají zejména rodinám s handicapovanými...  celý článek

Obchodní ředitel řetězce COOP Josef Plesník
Vzpomínky na JZD nám škodí, mladé družstva nelákají, říká šéf COOP

COOP letos slaví 170 let. Na velký večírek to však nevypadá. Obce nechávají obchody zavřít a mladí se do družstevničení nehrnou. Až 800 prodejen může být brzy...  celý článek

Šéf Pražské plynárenské Pavel Janeček
Ani elektřina, ani plyn. Budoucností jsou spalovací motory, říká plynárník

Neuplyne týden, aniž by nějaký významný politik neohlásil přechod k elektromobilitě. O konci spalovacích motorů se stále častěji mluví i v automobilkách. Ale...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.