Jedním z principů reklamy je přehánět. Její tvůrci však často překročí hranici pravdy a trochu si přilžou. Například výrobce oblečení Kenvelo si dal před prázdninami do inzerátu, že policisté vyšetřují po celé republice padělky jeho oblečení, a pokud lidé chtějí, mohou se podrobnosti dozvědět na infolince. Telefonní operátorka však o vyšetřování nic nevěděla a nabídla pouze informace o výrobcích značky Kenvelo. Firemní manažerka nákupu Amra Smailbegovič byla sice o něco sdílnější a mlhavě uvedla jediné domnělé místo kontroly - tržiště někde v okolí Českého Krumlova. "Na nic takového jsme nepřišli. Rozhodně ne u zboží značky Kenvelo," reagovala na dotaz ohledně oblečení této značky mluvčí českokrumlovské policie Ivana Krková. Kenvelo se tak snad snažilo vzbudit v zákaznících dojem, že jeho oblečení je stejně populární jako například Adidas nebo Nike, které jsou terčem padělatelů velmi často.
Vedle nezůstávají ani telefonní společnosti
Ani reklama na telefonování nebývá zcela korektní. "Nechal jsem se zlákat reklamami na službu X-call Telecomu," lituje Jaroslav Humpál z Prahy a cituje inzerát: "Ovládání služby je jednoduché, nikde se nemusí nic objednávat ani aktivovat. Stačí pouze vytočit číslo 052 následované volaným číslem v zahraničí (bez nul)." Vyťukal tedy 052 a německé telefonní číslo. "K jeho překvapení se ozvala výzva, aby zavolal operátorku. Tam nahlásil své číslo a číslo volaného, položil sluchátko a čekal na spojení. "Reklama je tedy zavádějící," zní verdikt zákazníka Jaroslava Humpála. Nespokojený je i Andrei Badea, který si koupil telefon C35i v sadě GO! od EuroTelu. Kromě jiného ho zaujala krabice, na které byl třikrát zobrazen telefon se zbývajícím kreditem pro volání. "Automaticky jsem předpokládal, že telefon funkci stálého zobrazování kreditu má," říká klient EuroTelu. Podle něj je to ovšem chyba lávky - po každém hovoru se sice kredit asi na dvě vteřiny zobrazí, ale jinak nelze vyvolat. "Nápis okamžitá kontrola částky na displeji snad znamená, že ho můžu kontrolovat kdykoliv, ale ne tímto způsobem," říká rozhořčený Andrei Badea. "Takhle je to jasná falešná reklama."
S důvěrou zákazníků si pohrává i potravinářská firma
Podle brněnského studenta práv Františka Korbela klame zákazníky i potravinářská firma Danone. Dokládá to na sušenkách a jogurtech, o kterých se zmiňovaly v posledních dvou letech články v TEST DNES. "Výrobce měl nespočet možností, jak graficky ztvárnit obal sušenek Disko, ale úmyslně volil tu, která vzbuzuje představu o bohaté náplni až po okraj, i když to není pravda" je přesvědčen budoucí právník. "Zklamání zákazníků po otevření domnělé pochoutky pro firmu není rozhodující, vždyť obchod byl uzavřen, peníze vyplaceny a málokdo půjde vrátit nakousnutou sušenku." Jiného mínění je ovšem ředitelka kvality firmy Opavia patřící pod koncern Danone Marie Štíchová: "Jiný grafický způsob by ukazoval pouze vzhled sušenky, ale náplň by viditelná nebyla." Jiným způsobem Danone mate zákazníky v případě jogurtu s názvem Bio. "Označení výrobku třemi magickými písmenky je marketingovým tahem, který naznačuje spotřebitelům zvláštní ekologickou a zdravotní prospěšnost nabízeného výrobku," říká František Korbel. V západoevropských zemích je takové označení vyhrazeno pouze ekologicky hospodařícím zemědělcům. Označení bio na jogurtech se nelíbí ani Certifikačnímu výboru pro ekologické zemědělství. "Jogurty Bio Danone a Jogobella Bioghurt jsou typickou ukázkou použití označení bio v rozporu se zákonem o potravinách, protože nejsou vyrobeny dle zásad ekologického zemědělství," usoudil před několika měsíci předseda výboru Tomáš Zídek. "Tyto možná pro někoho úsměvné příklady potvrzují nedostatek dobrých mravů v obchodě," uzavírá František Korbel.
- středa 13. září 2000
