Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pokud chceme vyšší mzdy, musíme být produktivnější, říká průmyslník

  20:54aktualizováno  20:54
Skokové zvyšování minimální mzdy, po němž volají odboráři, Česku příliš nepomůže v rychlém dohánění Západu. „Naším cílem by spíše měla být snaha ‚odřezávat‘ nízko kvalifikované pracovní síly, nahrazovat je roboty a vytvářet nové, výše kvalifikované pracovní pozice,“ uvádí v rozhovoru pro MF DNES první viceprezident Svazu průmyslu Jan Rafaj.

Jan Rafaj, generální ředitel Residomo | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Stejně jako v Česku, i v Německu je rekordně nízká nezaměstnanost, nejnižší od sjednocení. Zesílí kvůli tomu tlak na získávání pracovníků z Česka?
Německo je otevřené ekonomickým migrantům. Příliv Turků do Německa v 60. letech, to bylo obdobné tomu, co Česko zažívá dnes. Ekonomice se dařilo a populace už nebyla ochotna dělat některé typy prací. Dnes dají šanci vzdělaným, kvalifikovaným migrantům. Ale nemyslím, že by se cíleně zaměřili na český trh. Navíc Češi nebudou odcházet ve velkém. Máme problém, aby se lidé přestěhovali z jednoho regionu do druhého. Němci jsou v tom flexibilnější – zhruba polovina lidí žije v nájemním bydlení. U nás chce každý bydlet ve vlastním.

Patříte k chudým, nebo bohatým? Porovnejte svou mzdu s ostatními

Nenaláká je ani trojnásobná úroveň tamních průměrných platů?
V diskusi o srovnání platů se zapomíná na rozdílnou úroveň životních nákladů. Když má mít kadeřník vyšší mzdu, musíte mu zaplatit víc za ostříhání. A stejně tak růst mezd neznamená automaticky vyšší životní úroveň. My můžeme být rádi, že inflace nerostla loni tak rychle. Částečně díky ukončení intervencí a posilování koruny byly dovozy levnější.

Je loňské tempo růstu mezd mezi sedmi osmi procenty dlouhodobě udržitelné?
Je zdravé, pokud kopíruje růst produktivity práce. Z čistě makroekonomického pohledu je loňský růst mezd při zhruba tříprocentní inflaci a čtyřprocentním růstu ekonomiky odůvodněný. A jak zatím vnímáme vylepšování produktivity, může být pro letošek udržitelný růst průměrných mezd kolem šesti procent.

Většina ekonomů však čeká, že to bude o něco víc, opět kolem sedmi osmi procent...
Je to hodně. Dokonce si myslím, že v mnoha firmách to nebude dlouhodobé. Někde deklarují takový a takový nárůst, ale třeba jde o jednorázovou nebo nějak pohyblivou částku. Firmy vědí, že si mohou dovolit jen to, co jim produktivita přinese. A část firem v Česku si zvykla fungovat ve spodních patrech dodavatelského řetězce, tedy s nízkou marží. Pokud chceme i ve mzdách rychleji dohnat Západ, musíme přemýšlet, jak v řetězci vystoupat výš a přiblížit se koncovému zákazníkovi, kde jsou marže vyšší.

Co přesně máte na mysli?
Jde třeba o větší zapojení robotů, automatizaci výroby. Mnozí majitelé firem si ale stále nedokážou představit, že jejich výrobky nebudou montovat lidi. Dělá jim dobrý pocit, že dávají práci lidem z okolí, z regionu, i když možná za špatné mzdy. Pokud tenhle mentální posun uděláme, na trh práce se dostane více kvalifikovaných, a tím pádem lépe placených pracovních pozic. Díky tomu stoupne kupní síla a otevře se větší prostor pro sektor služeb.

Stát by měl připravit nový systém investičních pobídek, jenž bude vázaný na přidanou hodnotu, kterou investice přinese.

Profil Jan Rafaj (40)

Prvním viceprezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR je od roku 2016, viceprezidentem svazu byl od roku 2011.

Věnuje se oblasti trhu práce a sociálnímu dialogu, je členem delegace zaměstnavatelů na jednáních tripartity. Od loňského listopadu je v čele společnosti Residomo (dříve RPG Byty), která vlastní 43 tisíc nájemních bytů v Ostravě a dalších městech.

Předtím 16 let působil ve společnosti ArcelorMittal Ostrava, naposledy jako místopředseda představenstva. Zastával i funkci ředitele pro personalistiku a vnější vztahy. Je absolventem Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, později získal titul MBA. Mezi jeho koníčky patří hra na elektrickou kytaru v popfunkové kapele EzyWay.


Odbory spustily kampaň „konec levné práce“ a tvrdí, že by vláda měla dál rychle zvedat minimální mzdu. To prý bude v důsledku tlačit nahoru i výdělky ostatních zaměstnanců. Je to správná cesta?
My navrhujeme, aby minimální mzda nezávisela na politickém rozhodnutí. Nemělo by se stávat, že minimální mzda dlouho neroste a pak se zvedne skokově, ale měla by být provázána s ekonomickým růstem a odpovídat třeba 40 procentům průměrné mzdy. Pak by se zvyšovala bez ohledu na to, zda je zrovna u vlády pravice, nebo levice. Naším cílem by však spíše mělo být „odřezávání“ nízko kvalifikované pracovní síly a její nahrazování roboty. A vytváření nových, výše kvalifikovaných pracovních pozic. Pokud zvednete minimální mzdu z 12 tisíc korun měsíčně o 10 procent, jste na 13 200. Jestliže si člověk zvýší kvalifikaci, může rovnou skočit na 18 či 20 tisíc korun měsíčně.

Nedopadne to ale tak, že ti lidé zůstanou nakonec navždy mimo trh práce?
Nemyslím, že automatizace připraví trh práce o spoustu lidí. Existují studie i zkušenosti z Německa, že tomu tak není. A je to i výzva pro firmy. Když mluví o společenské odpovědnosti, měly by všechny zaměstnance vzdělávat pro budoucí kompetence. Pokud chceme, aby nám rostly mzdy, musíme se všichni coby zaměstnanci snažit o vyšší kvalifikaci. A pochopitelně i samotná firma se musí chtít posouvat.

Může v tom pomoci nějakým způsobem také stát?
Slovensko získalo před dvěma lety špičkovou investici, když se tam britská automobilka Jaguar Land Rover rozhodla postavit továrnu. Česko získalo ve stejné době také velkou investici, když se postavil obří sklad. Jde o podobný počet pracovních míst, jenže v té slovenské továrně je téměř dvojnásobná průměrná mzda, jsou tam jiné typy pracovních pozic. Už dlouho voláme po tom, aby stát připravil nový systém investičních pobídek, jenž bude vázaný na přidanou hodnotu, kterou investice přinese.

Odbory také tlačí i na zkracování pracovního týdne. Jak se na to dívají zaměstnavatelé?
U kreativnějších pozic je to dnes skoro jedno, u lidí ve výrobě je to komplikovanější. Trend přišel z Francie, okopírovalo ho Německo. Jenže s tím přišli ve chvíli vysoké nezaměstnanosti, kdy šlo o určitou solidaritu – lidé šli na nižší úvazek a zároveň dostali nižší mzdu. Tady odbory chtějí kratší pracovní dobu při zachování mzdy. S generací Y přichází trend většího pracovního volna, mladí lidé jsou připraveni vzdát se i části mzdy a pracovat méně, což třeba v Německu prohlubuje problém nízké úrovně nezaměstnanosti.

KOMENTÁŘ: Platy rostou příliš pomalu. Na montovně přidaná hodnota nevzniká

Firmy často hovoří také o tom, že nedostatek zaměstnanců by se dal řešit „dovozem“ lidí z ciziny. Lidé ani politici to však moc nechtějí...
Moc to nechápeme. Na trhu práce chybí přes 200 tisíc lidí, a kdyby se tu v první vlně objevilo třeba 50 tisíc pracovníků, není to žádné riziko. Ideální jsou Ukrajinci, Vietnamci, třeba i Srbové nebo lidé z Bulharska či Rumunska. Když se mluví o tom, že sem chodí zkorumpovaní Ukrajinci či Vietnamci, to se netýká těch pracovníků, ale agentur, které je sem přivážejí. To by přece stát měl umět ošetřit, nastavme si tam svůj systém.

Někteří šéfové se však bojí, že zavlečení cizí kultury do fabriky jim rozhodí morálku mezi domácími pracovníky. Může to být problém?
S českou xenofobií bojoval už Tomáš Garrigue Masaryk a byla to jedna z mála věcí, které se mu v životě nepodařilo změnit. Sžívání kultur je sice složitější, ale ve chvíli, kdy je ta kultura v menšině, je to v pohodě. Problém to může být ve chvíli, kdy je v nějaké větší skupině. V Česku žije takových národností, s tím nemáme problém...

Objevují se i otázky, co s dovezenými pracovníky, až přijde krize. Nebo až ejich práci zastanou roboti?
S Ukrajinci máme dobrou zkušenost. Když přišla krize v roce 2009, tak z těch 70 tisíc, kteří tu tehdy pracovali, spadl jejich počet na 30 tisíc. Vrátili se domů, šli do Německa či jinam. Ale my je budeme potřebovat pořád, i po té robotizaci nebo automatizaci. S tím, jak se postupně zvyšuje naše životní úroveň, už Češi opravdu určitý druh práce dělat nechtějí. A takových profesí začne přibývat – vedle těžkých manuálních prací se k nim přiřadí třeba hlídání dětí a další.

Co by ještě tuzemským firmám mohlo pomoci?
Chybí simulace pracovního trhu, abychom měli představu, které profese nám v jednotlivých regionech budou chybět za rok či za pět let. Díky našemu tlaku se nyní vytváří observatoř trhu práce, přičemž do konce letošního roku mohou být první výstupy s pětiletým horizontem. Nemáme makroekonomický pohled, jaké typy byznysu tu máme, kam by se mohly posunout a jak rychle jsou schopny se do toho bodu posunout. Z toho může třeba vyplynout, že v některé firmě budou za dva roky roboti, ale že do té doby potřebuje desítky pracovníků. A proč na tuto dobu nepřivézt právě Ukrajince?

Měl by se nějak změnit systém úřadů práce? Fungují efektivně?
Na úřadech práce se dnes vyřizují i dávky. Ale stát by měl kromě nich mít ještě agenturu práce, jakési pracoviště, které bude fungovat pro nezaměstnané i pro ty, kteří zaměstnání mají, ale hledají něco s vyšší kvalifikací či lepší odměnou. Její zaměstnanec by lidem uměl vysvětlit, kde se třeba k zaměstnaní nabízí i bydlení. Nebo jak přefinancovat hypotéku, do jaké školy by mohly přejít děti nebo jakou práci by získala manželka. Podobně to funguje třeba ve Švédsku, ale ministerstvo o tom nechce ani slyšet. Možná se bojí, že se lidé začnou z některých oblastí stěhovat pryč. Ale mobilitě pracovní síly by to pomohlo.



Nejčtenější

Falešný „smažák“, pangas místo candáta. Restaurace dál klamou zákazníky

Smažené sýry restaurace občas nahradí takzvanými analogy, které se méně...

Klamání hostů náhražkami potravin z restaurací nemizí. Místo Plzeňského Prazdroje dostávají zákazníci pražského podniku...

Dostanu o 5 Kč na hodinu navíc? Beru. Firmy tápou nad odchody zaměstnanců

Ilustrační snímek

Potravinářské řetězce, sklady nebo pošta mají jedno společné: až třetina zaměstnanců tam nevydrží déle než rok. Nemají...



ČSA se vracejí do minulosti. Aerolinky vymění flotilu airbusů za boeingy

Ilustrační snímek

České aerolinie čeká během následujících měsíců velká výměna provozovaných letadel. Do dvou let mají ve flotile...

Mám obavu, že přijde nová světová hospodářská krize, varuje Zeman

Prezident Miloš Zeman při setkání se zástupci německých firem, které investují...

Prezident Miloš Zeman se obává další světové hospodářské krize. Podle něj za každou takovou krizí stojí „blbost...

Konec čerstvého jídla na černém tácku. Lidl končí se škodlivým plastem

Nová prodejna v Berouně se otevře v následujících týdnech.

Maloobchodní řetězec Lidl se ve Velké Británii zavázal, že přestane používat černý plast, do kterého balí ovoce a...

Další z rubriky

Prasečí mor je v Evropě na vzestupu, ministerstvo zvažuje kontroly dovozu

Ilustrační snímek

Státní veterinární správa zvažuje zavedení povinnosti testovat dovážené vepřové maso na přítomnost viru afrického moru...

Topná sezóna může začít již příští týden a kominíci nestíhají

(ilustrační foto)

Letošní topná sezóna začne na většině území České republiky již příští týden. Ti, kteří ještě nestihli povinnou revizi...

Čtvrt milionu lidí v Česku pracuje načerno. Za legální práci firmy nechtějí platit

Na mostě nedaleko 149. kilometru dálnice D1 u Jabloňova na Žďársku dělníci...

Šedá zóna v podobě nelegálních zprostředkovatelů práce v Česku existuje dlouhodobě, v poslední době však díky dobře...



Najdete na iDNES.cz