Zvolna ploužím lžící ve výtečné bramborové polévce. Z vrchovatého talíře se jen houlí. Tu se vynoří bobule růžičkové kapusty, onde se zvlní sušená houba. Do ticha hospody zazní hlas jednoho ze dvou štamgastů (potenciálního nepružného účastníka zájezdu do TV Nova - pořadu "Kotel"), zahloubaného do novin: "To se v tý Praze dějou věci...!" A zase bezbřehé ticho. Každý z nich sedí na opačné straně místnosti. "Ano," odpovídám po chvíli do stropu, "už se kácí i v našem lese!" A myslím na zubatou, která si přišla pro přítele rockera. Mlhavý zimní den se loudá ulicemi Písku, v poledne se mnou jeho chlad zalézá do příšeří velké místnosti restaurace Moravanka, spoře osvětlené jednou žárovkou v cylindru petrolejky nad strohým výčepem. Zbytek světla obstarává blikající výherní automat u dveří. I oko televize na polici vedle starých pivních lahví je vyhaslé. Přímo ve výčepu, u prostorného stolu poklimbává nad zvětralým pivem domorodec. Až o chvíli později přijdou dva další, aby se servírkou prodiskutovávali šance přijetí svých dítek na střední školu. Ještě později dorazí tři veselí staříci. Odpolední sestava stolu je zřejmě kompletní. Dalších devět stolů v restaurantu s těžkými dřevěnými židlemi asi pro 70 hostů je kupodivu v době oběda volných. Zelené ubrusy Staropramenu tak připomínají zplihlé plachtoví hodovní flotily. Zadní stěna místnosti evokuje dávné žně. Instalovány tu jsou vidle na seno, koňský chomout, dokonce je zde připevněn i vozík s kukuřicí. Též boční stěna je dekorována cepy, kosou, lopatou na zrno i koly od vozů. Lavice podél dvou zdí jsou možná leštěny zadnicemi kalhot dožínkových trachtérů konce léta... Nezbytným doplňkem hospody je klasické dlouhé "prkénko" pro pijáky vestoje, situované na předělu výčepu a vlastního lokálu, skýtající tak dostatečný kontrolní pohled zvědavcům. Po polévce (11 Kč) dejme si cvičně první výkop - desítku Staropramen. Trochu bez jiskry, usoudíte, když stíráte řídkou pěnu ze rtů, zato s překvapením listujete v jídelním lístku. Možnosti tu jsou... Po předehře utopenců (16 Kč) či tlačenky nastupují hotová jídla. Sekaný řízek (35 Kč) evokuje dávný remo-plátek, 200gramové francouzské brambory (34 Kč), smažené filé, květák, žampiony - dnes poněkud dužnaté. Guláš a la Moravanka je sice prezentován hojností cibule, ale množství masa je skromnost sama. Zdá se, že bramboračka byla výjimkou co do hutnosti i množství. Lidové ceny asi vyžadují své. Popřemýšlejme nad minutkami z vepřového masa (kolem 55 Kč), minutkami z masa kuřecího (asi 60 Kč). Šesti specialitám šéfkuchaře (kolik zaměstnanců má kuchyně?) dominuje kapsa a la Moravanka (vepřové a kuřecí maso, šunka, sýr - 87 Kč). Možná vás rozhicuje Krakonošův oheň (vepřové řezy, cibule, smetana, chilli - 98 Kč) vdýchnutý sem asi až z Krkonoš. Jste právě před výplatou? Smažený sýr pořídíte za 40 Kč, knedlík s vejci již za 25 Kč a obyčejná selská omeleta přijde na pouhých 23 korun. Orousaný zakuklený muž, kdoví, snad bezdomovec, který si odskočil od pochůzky žebrotou, namísto omelety si raději vpálí do chřtánu zřejmě výživnější, o pouhé tři koruny lacinější sklenku fernetu. Sjednejme další piva, přejděme na dvanáctku. Svět je rázem milejší, čas ubíhá, rozezní se regionální Radio Faktor a skupina rázných chlapíků v montérkách hlučně pojídá své pokrmy, prolévané pivem. V cigaretovém dýmu se hospodě zvolna navrací její identita. Před odchodem ještě cesta k pisoárům v útrobách zázemí domu. Případná partnerka musí ku svým potřebám odkráčet vzhůru po schodech do prvého patra. Možná že už ji nikdy pak nespatří te více. Ale kdo ví?
Autor je spolupracovníkem redakce
MORAVANKA, Palackého sady, Písek. Otevřeno pondělí-čtvrtek 10-22 hod., pátek-sobota 10-23 hod., neděle 10-22 hod. Žádná hvězdička je nejmíň, pět nejvíc. Útratu si autoři platí sami, o hodnocení personál ani majitelé podniku nevědí.
Staropramen 10° 12 Kč ***
Staropramen 12° 15,50 Kč ***
Kvalita obsluhy ***
Celkový dojem ***
- středa 21. února 2001
