"Jestliže se zahraniční víno prodává za devětadvacet korun, je slušné a ještě k tomu ze zámoří, tak za ním musí být nějaká podpora, kterou naše vína nemají. K tomu se přidává, že lidé jsou přirozeně zvědaví na nová vína. Je to pro nás složitější, ale šance pro budoucnost je. A je jediná - pouze v kvalitě a ve stálosti kvality."
* Jsme národ pivařů. Poměr spotřeby piva a vína 160:16 litrům je dost výmluvný. Přesto spotřeba vína v tuzemsku výrazně stoupá. Čím to?
Myslím, že se tím ukazuje, že Češi jsou kulturní národ, a to mimo jiné znamená i kulturu pití vína. Velkou roli sehrála i osvěta. A asi je to i do určité míry světový trend, který někdy hraničí až s módností. Já jako vinař říkám zaplaťpámbu.
* Jaké víno pijeme my Češi nejraději?
Vkus českého zákazníka se teprve formuje. Je jednoznačné, že má rád vína odrůdová, a dovolím si říci, že v drtivé většině vína suchá. Honba za červenými víny už ochabla, dnes se poměr červených a bílých urovnal na nějakých 40:60 nebo 45:55. Také se stabilizuje obliba vín ledových a slámových, která byla jeden čas přehnaná; vypadalo to, že kvalitní vína jsou pouze z této kategorie. Dnes už je jasné, že to je doplňkový a ne převládající sortiment.
* Je v oblibě spotřebitelů nějaká stálice mezi odrůdami?
Prim jednoznačně drží světové odrůdy Sauvignon, Chardonnay, Cabernet Sauvignon, Merlot, Pinot Noir... K nim přichází druhá vlna odrůd burgundských, to znamená rulanda šedá, rulanda bílá a tramín. A co je důležité, nastupují nebo se spíš vracejí, ale v úplně jiné kvalitě, odrůdy u nás dost rozšířené a pro neutrální pití lépe vhodné - veltlín, müller, ryzlink... Vlašák donedávna patřil k outsiderům a dnes, pokud je z dobrých lokalit a z vyzrálých hroznů, opět získává na oblibě, alespoň u té vinařsky vzdělanější veřejnosti.
* Čím byste cizince, který nemá ponětí o tom, že se vůbec v České republice pěstuje réva, přesvědčil na moravská vína?
Nabídl bych mu odlišnost a originalitu. V rovině neutrálních vín bych mu určitě doporučil právě už ten zmíněný Ryzlink vlašský a v rovině aromatických Pálavu. Ne proto, že je vyšlechtěna na naší šlechtitelské stanici, ale je to odrůda, která patří do skupiny tramínů, a ty získávají ve světě na popularitě. A je to odrůda naše, moravská, a to je právě ta originalita, s kterou se nikde jinde nesetkáte. Vlašák sice náš není, ale jsme jednou z mála zemí, kde ho umějí dobře udělat.
* Mají moravská vína šanci prorazit i na zahraniční trhy?
V podstatě se už tak děje, ale je to - a podle mě vždycky bude - jen doplňková záležitost, převážně do gastronomických zařízení. My nebudeme, až na výjimky, schopni vyrobit taková kvanta, abychom mohli obsadit silné řetězce v zahraničí.
* Pokud vím, vaše firma vyváží víno do Irska.
Vyvezli jsme sto dvacet tisíc malých dvoudecových lahviček do města Cork, které je letos evropským městem kultury. S miniaturkami byla hodně piplavá práce, ale irský zákazník je na ně zvyklý, chce si lahvičku otevřít sám. Tam neexistuje jako u nás objednat si v restauraci rozlévané víno.
Pár vybraných sladkých vín jsme dodali i do restaurací v Hongkongu. Je zajímavé, že vyhlášené kanadské iceweiny se tam prodávají třikrát laciněji než naše. Pro mě to ale není pozitivum; bych byl radši, kdyby se naše vína prodávala za stejnou cenu, ale ve větším množství.
|
ČTĚTE TAKÉ |
| Moravská slámová nemají soupeře |
| Na dobré bílé si musíme ještě počkat |
| Ve slovenských vínech je víc sympatické drzosti |
 Miloš Michlovský, vinař, Rakvice |
