Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Moskva chystá odvetu „rusofobní lobby“ za prodloužení sankcí EU

  15:19aktualizováno  15:19
Rusko v pondělí tvrdě kritizovalo prodloužení evropských sankcí, které je podle Moskvy vítězstvím „rusofobní lobby“ v Evropské unii. Ruské ministerstvo zemědělství již začalo připravovat návrh na možné prodloužení zákazu dovozu západních potravin, který Moskva vyhlásila loni v srpnu v odvetě za západní sankce.

Ruský prezident Vladimir Putin během projevu před předáváním státních ocenění v rámci Dne Ruska (12. června 2015) | foto: AP

„Ministerstvo vypracovává návrhy na prodloužení účinnosti prezidentského nařízení o zavedení odvetných opatření ze strany Ruské federace,“ uvedla agentura TASS s odvoláním na ministrova spolupracovníka.

Proti rozhodnutí ministrů zahraničí EU prodloužit sankce do konce ledna příštího roku ostře protestoval Kreml i ruská diplomacie. Vláda připravuje odvetná opatření.

Kreml v reakci na prodloužení sankcí oznámil, že odpoví podle principu vzájemnosti. „Vždycky jsme dávali najevo, že v otázce sankcí platí princip vzájemnosti, je to základ našeho přístupu,“ řekl v Moskvě novinářům prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov. Restrikce jsou prý neodůvodněné a nezákonné. „Rusko nikdy iniciátorem podobných kroků nebylo a není ani dnes,“ řekl Peskov.

Premiér Dmitrij Medveděv oznámil, že připravuje žádost adresovanou prezidentu Vladimiru Putinovi o analogické šestiměsíční prodloužení ruského embarga na dovoz západního zboží. V přípravě je rovněž podle premiéra usnesení vlády s výčtem komodit, jež budou ruským sankcím podléhat. Vypracováním dokumentace byl pověřen vicepremiér Sergej Prichoďko.

Na prodloužení sankcí reagovala i ruská diplomacie, podle níž je tento akt „vítězstvím rusofobní lobby“ v Bruselu. Za projev cynismu ruské ministerstvo zahraničí označilo skutečnost, že prodloužení sankcí EU oznámila v den 74. výročí útoku nacistického Německa na Sovětský svaz.

Sankce zakazující export určitých technologií do Ruska a omezující ruský přístup na finanční trhy spustila EU loni v létě a rozšířila je počátkem září. Jejich případné uvolňování je navázáno na plnění minských dohod o příměří, které však ani jedna ze stran konfliktu na Ukrajině nedodržuje. Pokud by EU sankce neprodloužila, skončila by jejich platnost na konci července.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Výrobní linka v kolínské automobilce TPCA (ilustrační snímek)
Do práce na 3,5 dne. Německé odbory chtějí umožnit kratší pracovní dobu

Odborová organizace IG Metall, která Němcům před více než dvaceti lety zkrátila pracovní týden na 35 hodin, připravuje novou kampaň. Jejím cílem je během...  celý článek

Li-Ion akumulátory, které pohánějí elektromobily Tesla. Samotné články...
Lithiová horečka zachvátila těžební trh, nakonec může být kovu i nadbytek

Spotřeba lithia ve světě je díky rostoucímu rozvoji elektromobility stále vyšší. Fungujících lithiových dolů je však zatím příliš málo, upozornila v analýze...  celý článek

Boty s výměnnými podpatky značky Tanya Heath Paris
Pohodlné boty v práci vymění za vysoké podpatky. Bez přezouvání

Vysoké podpatky zvyšují sebevědomí nositelky, ale na dlouhé nošení nejsou. Spousta žen tak s sebou nosí náhradní boty s plochou podrážkou. Co kdyby ale...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.