„V porovnání s Itálií jsme zhruba o tisíc let vepředu. Prohlídky mostů se provádějí v pravidelných intervalech s délkou odpovídající stavu mostu. Maximálně je to pět let,“ řekl Drahorád, jenž působí na katedře betonových a zděných konstrukcí Českého vysokého učení technického.
„S ohledem na situaci v Evropě lze beze zbytku konstatovat, že systém kontrol mostů, identifikace jejich poruch a sledování zatížitelnosti má, na rozdíl od jiných evropských států, v Česku dlouholetou tradici a vysokou úroveň,“ uvedl Drahorád. Most podobné konstrukce jako v Janově podle něj navíc v Česku neexistuje.
Na frekventované dálnici v Janově na severu Itálie se v polovině srpna zřítil asi 80metrový úsek Morandiho mostu. Neštěstí si vyžádalo 43 obětí.
Prohlídky mostů podle Drahoráda mohou provádět pouze specialisté s příslušným oprávněním, které vydává ministerstvo dopravy. Zprávy z prohlídek, stanovení stavu mostu, vliv na jeho zatížitelnost a navrhovaná opatření na údržbu a opravy mostu jsou archivovány u vlastníka mostu. Ten je také ze zákona za zajištění bezpečnosti mostu jednoznačně odpovědný. Stejně tak za sledování stavu a kontroly.
„Každý, byť sebelepší systém kontrol, může pochopitelně narušit lidská chyba nebo selhání některé části tohoto systému. Jasným příkladem může být třeba lávka v pražské Troji. Ze zkušenosti poslední doby se ale ukazuje, že nejen v Česku je největším problémem nedostatek financí na provádění oprav a údržby mostů,“ doplnil Drahorád.
Podle něj to však automaticky nesnižuje bezpečnost mostů jako takových, ale vede to ke snižování jejich zatížitelnosti. „Tedy snižování maximální přípustné hmotnosti vozidel připuštěných do provozu na mostě tak, aby byla zajištěna požadovaná bezpečnost mostu,“ sdělil Drahorád.
Mosty u konce s dechem. Šestice případů, které se probírají nejvíce |
Podle Drahoráda je v Česku 20 až 30 tisíc mostů na místních komunikacích, zejména v menších obcích, které nejsou nikde evidovány. „Nejhorší stav mostů je na komunikacích s nižším významem, kde klesá společenská závažnost poruchy a rovněž erudice správce,“ dodal Drahorád.
V Česku je evidováno asi 19 500 mostů na dálnicích, silnicích první až třetí třídy a některých místních komunikacích. Necelá polovina připadá na silnice třetí třídy, na dálnicích je 1689 mostů.
Problematika bezpečnosti mostů se v Česku dostala do popředí loni v prosinci, kdy se v pražské Troji zřítila lávka pro pěší a cyklisty. Odborníci poté začali upozorňovat na špatný stav některých dalších pražských mostů, například Libeňského nebo Železničního mostu pod Vyšehradem.
K mostu na Vltavské existuje jen jeden výkres
Minulý týden Technická správa komunikací (TSK) uzavřela kvůli havarijnímu stavu most na Vltavské. K mostu navíc schází drtivá většina projektové dokumentace, TSK má pouze jeden výkres, který navíc neodpovídá reálné podobě stavby. A bez dokumentace se dá těžko zjistit, v jakém je most stavu.
Ztráta projektové dokumentace k mostním stavbám je podle čestného předsedy ČKAIT Václava Macha v České republice obecným problémem, který často ztěžuje údržbu a opravy mostů. „Dokumentace je potřeba až v okamžiku, když jde do tuhého, když se musí něco opravovat,“ vysvětlil odborník s tím, že běžný správce stavby ji nepotřebuje. Domnívá se, že v Praze schází dokumentace k více mostům.
TSK nyní provádí diagnostiku například Hlávkova mostu nebo mostu Legií, které jsou ve špatném stavu. Připravuje se rovněž diagnostika Lanového mostu na Jižní spojce mezi Zahradním Městem a Strašnicemi. Špatně je na tom také Libeňský most, který se musel začátkem roku dočasně uzavřít pro auta i tramvaje. Město zatím nerozhodlo o tom, jestli konstrukci opraví, nebo postaví nový. Rekonstrukci potřebuje také Palackého most z Palackého náměstí na Smíchov a řada dalších mostních konstrukcí.
