V roce 1867 nastoupil do Královského ústavu pro výuku ovocnictví a vinařství v Geisenheimu v Porýní mladý biolog Herman Müller, absolvent Würzburské university. Pocházel z Tägerwilen v Kantonu Thurgau ve Švýcarsku. Aby zdůraznil svůj švýcarský původ, připojil ke svému příjmení i jméno kantonu. V Německu působil až do roku 1890. Poté byl v roce 1891 povolán do Švýcarska, aby tam založil ve Wädensvilu podobný ovocnicko-vinařský ústav, jakým byl ústav v Geisenheimu. Stal se jeho ředitelem a proslavil ústav i své jméno. Za svého působení v Německu se zaměřil na šlechtění révy křížením. Sledoval zejména vyšlechtění ranějších odrůd révy, nežli byly tehdy nejvíce rozšířené Ryzlink rýnský a Sylvánské zelené.
Stěhování novošlechtěnců do Švýcarska
Na nové pracoviště ve Švýcarsku si vzal H. Müller-Thurgau řízky ze sto padesáti nejnadějnějších semenáčů s sebou. Jeho pracovní zatížení s budováním nového ústavu mu však již nedovolovalo pokračovat tak intenzivně ve šlechtitelské práci. Svěřil sledování vlastností semenáčů svému technikovi H. Schellenbergovi. Toho zaujal nejvíce semenáč čís. 58 z domnělého křížení Ryzlink rýnský x Sylvánské zelené. Plodil bohatě a hrozny zrály již v září.
Vítězné tažení odrůdy Müller Thurgau Evropou i zámořím
Do Německa byla odrůda znovu importována roku 1913. Teprve po roce 1950 se, už pod názvem Müller Thurgau, rychle šířila v severních vinařských oblastech Evropy. Největší plochy byly vysazeny v Německu, kde se Müller Thurgau stal nejrozšířenější odrůdou a zaujal čtyřiadvacet procent plochy německých vinic. K podobnému rozšíření došlo v určitém období i u nás, ale nyní zde poklesla plocha vinic osázená touto odrůdou asi na 17,5 procenta. Značné plochy byly kdysi vysazeny i v Rakousku, východním Švýcarsku, Lucembursku, Slovinsku a Maďarsku. Odrůda se rozšířila na Novém Zélandu i v Kanadě.
Aroma a svěží charakter vyvolaly spor o jakost vína
Víno odrůdy Müller Thurgau je vínem občanského žánru. Je veselé, pitelné, okouzluje mládím a svěžestí. Nikdy nebude drahým vínem význačných poloh, starších ročníků, patricijských archivů. Jeho posláním je osvěžit pijáka příjemným tónem angreštových, broskvových či muškátových vůní v závislosti na poloze, půdě a ročníku.
Bohužel nechápou toto poslání všichni výrobci vína odrůdy Müller Thurgau, ani jeho kritici. Ti, kteří pochopili správně úlohu tohoto vína v životním stylu dnešního člověka, dovedou vyrobit víno se zdůrazněnými a jemnými aromatickými látkami, příjemnou kyselinou, se svěžím a reduktivním charakterem, nízkým obsahem alkoholu, světle zelenožluté barvy a bez hořčin v chuti. Ostatní výrobci hledají tvrdošíjně to, co by mohli nalézt u jiných odrůdových vín: plnost, vážnost projevu, diskrétně naznačené aroma, alkohol nad 11 % obj., schopnost k archivování. To jsou ale všechno vlastnosti, které neodpovídají genetickému založení odrůdy, ani její praktické využitelnosti.
Odkud jsou u nás vína odrůdy Müller Thurgau nejlepší?
Většinou se lze spolehnout na to, že v oblastech s pomalejším zráním hroznů budou nejen aromatické látky, ale i svěžest vína nejlepší. Je to hlavně na Znojemsku, Strážnicku, Uherskohradišťsku, Kyjovsku a v českém vinařském regionu. V teplejších oblastech se může objevit odpovídající jakost ve vyšší nadmořské výšce nebo z vinic na severních svazích.
A k čemu se pije?
Ke studeným předkrmům, k zeleninovým polévkám, k rybě, měkkým sýrům. Hodí se k přátelskému posezení i jako přídavek do míchaných nápojů.
sada testovaných vín |