Při odhadu propadu tržeb vycházeli bavorští obchodníci z průzkumu, který si zadala regionální pobočka německé Průmyslové a obchodní komory (IHK) v Řezně. V telefonickém dotazování se ptali 500 českých domácností z Plzeňského kraje, jak často jezdívají do Německa, co tam nakupují a jak se to změní po zavedení mýtného.
Z průzkumu vyplynulo, že prodejci z regionu Horní Falc mohou počítat s propadem útraty od českých zákazníků až o 38 procent. To znamená ztrátu 51,8 milionů euro, tedy zhruba 1,45 miliard korun. Největší propad připadá na pohraniční město Cham. Jen obchodníci z Chamu přijdou o 20 milionů eur. "Mýtné bude mít negativní následky pro příhraniční hospodářství. V odhadu přitom ještě nejsou zohledněny propady tržeb v turismu a gastronomii," citoval server Wochenblatt šéfa řezenské IHK Jürgena Helmese.
Průzkum navíc zatím nevypočítává ani ztráty, který bavorskému hospodářství způsobí propad tržeb od Rakušanů a Švýcarů. Ti přitom utrácejí za hranicemi výrazně více než Češi a jejich kupní síle je oproti zákazníkům z Česka dvojnásobná. V případě Švýcarů dokonce trojnásobná.
Ministr chce vyjmout z mýta pohraničí
Bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann se už vyslovil proto, aby příhraniční regiony byly ze zavedení mýtného vyňaty. „Všechny okresy podél hranic, v Bavorsku tedy s Rakouskem, Českou republikou a Švýcarskem, by měly být vyňaty ze zákona o zpoplatnění silnic,“ uvedl ministr (více čtěte zde).
„Malý příhraniční provoz by tak zůstal beze změny. Mýtné by se platilo až od hranice následujícího okresu,“ vysvětlil Herrmann. Ve své snaze však zatím zůstal na německé politické scéně osamocen.
Mýtné by na německých silnicích mělo platit od roku 2016 a na rozdíl od původních plánů, které počítaly pouze se zpoplatněním jízdy po dálnici, by se mělo platit za celou německou silniční sít.
Roční známka by měla stát 88 eur, tedy zhruba 2 400 korun. Pro zahraniční řidiče by měly být k dispozici i desetidenní a dvouměsíční známky.
