Dopravci si stěžují na další náklady, zástupci samospráv se obávají, že řidiči kamionů budou chtít ušetřit a nově zpoplatněné silnice první třídy začnou objíždět. Tím se může nákladní doprava vrátit zpět do center měst, okolo nichž byly nedávno kvůli odklonu tranzitní dopravy otevřené nové obchvaty.
Aby se předešlo odlivu nákladní dopravy ze zpoplatněných „jedniček“ na silnice druhé a třetí třídy, které nejsou na zátěž kamionů postaveny, zvažuje ministerstvo dopravy nové řešení. Síť zpoplatněných silnic sice rozšíří, ale za průjezd kamionů žádné poplatky vybírat nebude.
Rekordní rok. Kamiony v Česku zaplatily na mýtném 10,4 miliardy |
Mýtné za nula korun
Zdánlivě nelogický krok je pro úřad jednodušší než obyčejné vyškrtnutí zvažovaných 900 kilometrů ze seznamu zpoplatněných silnic. Šlo by totiž o významný zásah do pravidel probíhajícího výběrového řízení, na který by si podle právníků ministerstva mohli uchazeči stěžovat, a tím zrušit celou soutěž. V té ministerstvo dopravy vybírá ze čtyř nabídek, tři uchazeči přitom nabídli výrazně nižší ceny za další provoz mýta, než kolik stát platí nyní. A možnost ušetřit na provozu systému otevírá šanci obětovat část předpokládaných zisků, aby se situace uklidnila.
„Kdybychom na těch zmíněných devíti stech kilometrech dali nulové mýtné, což můžeme, pořád ten nový systém bez výběru bude asi o dvacet procent levnější než dnešní provoz,“ uvedl ministr dopravy Dan Ťok.
„Nulová sazba na zmiňovaných devíti stech kilometrech je věc k diskusi, zatím jsme s tímto záměrem oficiálně seznámeni nebyli,“ reagovala hejtmanka a šéfka Asociace krajů Jana Vildumetzová.
Nulovou sazbu využívá pro regulaci kamionové dopravy mimo jiné Slovensko. „Na většině úseků silnic nižších tříd je zavedena proto, aby mohla policie na základě monitoringu prostřednictvím mýtného systému zjistit například to, zda těžká nákladní vozidla nejezdí na silnicích třetích tříd, kam nesmějí,“ dodala Vildumetzová.
Delší dálnice, vyšší sazby
Ministerstvo od dalších deseti let provozu mýta očekává výběr zhruba 140 miliard korun. V současnosti mýtný systém ročně na poplatcích od kamionů a autobusů přináší zhruba deset miliard korun. Čtyři miliardy ročně by měl zajistit očekávaný výnos ze zmiňovaných 900 kilometrů silnic první třídy a některé další faktory.
Nárůst úřad předpokládá rovněž v důsledku prodlužování zpoplatněné sítě dálnic, na nichž se vybírá kvůli větší hustotě kamionového provozu a vyšším sazbám výrazně více než na silnicích první třídy. Během deseti let od roku 2020 předpokládá resort dopravy prodloužení dálniční sítě o 600 kilometrů. Posledním faktorem je očekávané zvyšování sazeb, které se neměnily od roku 2015.
Požadavek na rozšíření mýta se ve vládních materiálech objevil v prosinci roku 2016 v souvislosti s analýzou společnosti Deloitte. Materiál tento rozsah silnic první třídy uváděl jako nejvyšší možný, aby bylo dosaženo ekonomické efektivity opatření. Pokud by se totiž počet zpoplatněných kilometrů zvýšil ještě výrazněji, hrozilo by, že bude provoz mýtného systému na těchto úsecích dražší, než kolik peněz se na nich může ve skutečnosti vybrat.
Firma, která ministerstvu pomáhá s přípravou tendru, nicméně doporučovala zpoplatnit pouze 474 kilometrů. Na těch totiž dosahuje kamionový provoz tří čtvrtin hodnoty běžné na dálnicích. U zvolených 900 kilometrů intenzita provozu těžkých vozidel dosahuje poloviny intenzity z dálnic. Ročně by přesto stát na těchto komunikacích mohl vybrat 1,1 miliardy korun.
V současnosti se mýtné vybírá na 1 468 kilometrech dálnic a silnic první třídy. Na silnice však připadá výrazně méně kilometrů, zatím pouhých 234.
