Kraje a ministerstvo dopravy se tak hádají o to, kdo koho při zavádění mýta na silnicích první třídy podvedl. „Pan ministr to předložil do vlády, vláda to neprojednala, není k tomu tedy žádné usnesení,“ řekl MF DNES šéf krajské dopravní komise a hejtman Libereckého kraje Martin Půta (STAN).
Nulové mýtné nebude zadarmo. Stát i dopravce čeká spousta administrativy |
Při nedávném jednání na ministerstvu se však zástupci krajů dozvěděli, že bez posvěcení od vlády prý šéf dopravy nemůže slib krajům dodržet.
„Řekli nám, že je ještě teoretická šance stanovit nulovou sazbu, ale museli bychom se obrátit na vládu,“ řekl MF DNES náměstek hejtmana Plzeňského kraje Pavel Čížek. Právě jeho kraj spolu s Jihočeským a Karlovarským krajem mohou mít s objížděním zpoplatněných úseků nejvíc problémů.
Najít objízdnou trasu nelze
V Plzeňském kraji mají být zpoplatněny dvě silnice první třídy. První z nich je I/20 vedoucí z Plzně do Českých Budějovic a I/26 z Plzně do Domažlic a k německým hranicím. Pokud se tak stane, přesunou se kamiony podle zástupců kraje na souběžnou silnici I/27, vedoucí z Plzně do Klatov.
„My jsme nejschůdnější cesta na Západ, přes nás by jel veškerý tranzit na Německo,“ uvedl starosta Všerub u Kdyně Václav Bernard. Příhraniční městys nacházející se na silnici druhé třídy mezi Kdyní a německým Furth im Waldem se už v minulosti snažil rostoucí kamionovou dopravu regulovat zákazem vjezdu kamionů, ale k jejímu umístění nedostal povolení.
Omezit tranzit dopravní značkou není jednoduché. Dopravní policie zákaz kamionů schválí jen v případě, že žadatel najde jinou vhodnou objízdnou trasu, a tím fakticky černého Petra přesune do jiné obce. „To v našem případě znamená vést objízdnou trasu přes Domažlice, které jsou i bez toho přetížené dopravou,“ dodal Bernard.
Plzeňský kraj se proto obrátí dopisem na ministerstvo, aby se opět pokusilo prosadit slibovanou nulovou sazbu. Pokud se to nepovede, bude naopak žádat zpoplatnění dalších silnic prvních tříd v kraji, konkrétně I/22 Horažďovice–Klatovy a I/27 Plzeň–Klatovy. Poslední jmenovaná komunikace je už hodně zatížená a kvůli svedení další tranzitní kamionové dopravy se kraj obává, že zkolabuje přetížený úsek u Přeštic.
Výhrady samospráv chce do začátku dubna sesbírat předsedkyně Asociace krajů Jana Mračková Vildumetzová a předat je ministru dopravy. „Kraje připraví přesný přehled úseků silnic 1. třídy, které budou chtít zpoplatnit, a kde naopak bude nulová sazba, byl dohodnut právě s ministrem dopravy Danem Ťokem, který přislíbil, že ho předloží vládě,“ dodala.
Ministerstvo dopravy oficiálně nepřipouští, že by se na platnosti dohody s kraji cokoliv měnilo. „Na návrh, jaké úseky mají mít nenulovou a jaké nulovou sazbu, je čas zhruba do poloviny roku, kdy se začne řešit příslušné nařízení, kterým se stanoví mýtná sazba na dalších 900 kilometrech silnic I. třídy. To bude ten okamžik, ve kterém mohou kraje svůj návrh uplatnit a zdůvodnit,“ uvedla mluvčí resortu dopravy Lenka Rezková.
Poplatky, které nikdo nechce
Rozšíření počtu placených silnic o 900 kilometrů kromě samospráv kritizovali i tuzemští dopravci, zástupci průmyslu a ani ministerstvo dopravy je původně nechtělo.
Plán na větší zpoplatnění silnic první třídy vznikl při jednání pracovní skupiny, ve které zasedali zástupci vládních stran vlády Bohuslava Sobotky.
Požadavek, ke kterému se dnes už nikdo z původní expertní skupiny nehlásí, později Ťok označoval jako ústupek, který muselo ministerstvo učinit vůči koaličním partnerům.
Stal se však součástí podmínek nedávno uzavřené soutěže na nového provozovatele mýta, a není jej proto možné jednoduše zrušit, ale lze ho obejít právě nulovou sazbou na mýtném. Dopravci by sice museli pro jízdu po takovém úseku splnit všechny podmínky, jako by jeli po klasické dálnici, ale kromě toho by už nic neplatili.
