Výběry z mýta by se tím měly ve srovnání s loňskem zvýšit o 1,6 miliardy korun. Ministerstvo dopravy chce příjmy z nových poplatků využít ke zmírnění dopadů dopravy, například na budování protihlukových stěn.
Ministerstvo dopravy pro výpočet výnosů mýta z nových sazeb vycházelo z plateb za rok 2019. Tehdy stát od dopravců vybral 10,94 miliardy korun. Vedle toho příjmy zvýší i letošní rozšíření systému o dalších 900 kilometrů. Tuzemští dopravci se na příjmech z mýtného podílejí z téměř poloviny.
„Cílem těchto poplatků je vytvořit dodatečné zdroje pro investice do nápravných opatření, která omezí negativní dopad hluku a znečištění ovzduší na obyvatele v okolí silnic. Tedy typicky například pro budování protihlukových stěn v okolí silnic I. třídy, které procházejí v blízkosti měst a obcí. Z okolních zemí mají externality v mýtných sazbách zahrnuté Rakousko a Německo, jdeme tedy stejným směrem,“ vysvětluje ministr dopravy Karel Havlíček.
Výše poplatku za hluk z provozu se nově počítá podle počtu náprav a hmotnosti vozidla. Výše poplatku za znečištění ovzduší se počítá podle emisní normy, hmotnosti vozidla a počtu náprav. Se stoupající normou poplatek klesá, s váhou a počtem náprav stoupá, u vyšší emisní normy než EURO VI, je poplatek nulový i pro vozidla nad 12 tun bez ohledu na počet náprav.
Poplatek za znečistění ovzduší a poplatek za hluk z provozu navrhuje Ministerstvo dopravy ve výši maximální povolené hranice stanovené evropskou směrnicí.
