"Dlouhodobě se u nás traduje, že venkov vymírá, když ale vezmeme venkov jako celek, tak naopak ve všech krajích dochází k výraznému zvýšení počtu obyvatel," uvedla regionální zmocněnkyně ČSÚ pro Jihomoravský kraj Dagmar Pospíšilová při příležitosti vydání třinácti publikací věnovaných všem krajům s výjimkou Prahy.
Podle ní je to tím, že nastala takzvaná suburbanizace, tedy stěhování mladých lidí do blízkosti větších měst.
Podle urbanistů má tento trend přirozený vývoj. Počet obyvatel venkova nejdříve dlouho klesal, prakticky od prvního sčítání lidu v roce 1869 až do poloviny devadesátých let minulého století. Pak ale nastal obrat.
Co je venkovČeský statistický úřad definuje venkov jako obce s velikostí do 2 000 obyvatel, a dále obce s velikostí do 3 000 obyvatel, které mají hustotu zalidnění menší než 150 obyvatel/km2. Venkovský prostor tak tvoří území 5 734 obcí (z celkového počtu 6 249), což představuje 79 % rozlohy státu, na které žije 30 % obyvatel republiky. Venkovská obec je průměrně 11 km2 velká a má 550 obyvatel. Hustota zalidnění venkovského prostoru je devětkrát menší v porovnání s prostorem městským. "Nejvenkovštější" je Vysočina, Jihočeský a Pardubický kraj |
"Vylidňování venkova bylo nejdříve dáno industrializací, pak v 70. a 80. letech výstavbou panelákových sídlišť ve městech. Tato vybraná města v okresech pak vysávala venkov a počet jeho obyvatel ubýval," vysvětluje geograf Jan Müller ze společnosti ÚRS Praha, který má třicetileté zkušenosti s územním plánováním.
V roce 1990 pak ale hromadná výstavba sídlišť (takzvaná KBV, komplexní bytová výstavba) skončila a v roce 1995 se výstavba nových bytů dostala na své minimum. Tehdy nastal obrat a venkov namísto vylidňování začal naopak pomalu sílit.
"Na venkově byly levnější pozemky a mnohem jednodušeji se tam mohlo začít stavět. Developeři se toho chytli a začali stavět satelitní městečka, čímž se venkov začal po mnoha letech znovu zaplňovat," popisuje Müller.
Tento proces podle něj bude ještě pokračovat, ale už mnohem pomaleji a jen v blízkosti několik měst. Například v Praze nastal zhruba před dvěma lety obrat. Stavitelé v metropoli znovu začali budovat byty poté, co zjistili, že někteří lidé raději zaplatí vyšší cenu, než aby denně dojížděli za prací.
Venkovské prostředí tak nyní podle statistiků tvoří téměř 80 procent rozlohy Česka a je mladší než prostředí měst. To proto, že ženy na venkově rodí více dětí a obyvatelé dříve umírají.
Statistiky rovněž potvrzují známý fakt, že venkov má kvůli menší nabídce na trhu práce také méně zaměstnaných lidí a vyšší nezaměstnanost. Bez práce zde bývají zejména ženy a lidé starší padesáti let.
Statistici ale našli jednu výjimku, a tou je Moravskoslezský kraj, kde je míra nezaměstnanosti vyšší v městech a menší na venkově. "Je to dáno tím, že tento kraj je více městský. Na venkově tam žije necelých 18 procent obyvatel," vysvětluje Pospíšilová.
Autoři publikací vycházeli ze starších průzkumů ČSÚ i jiných institucí a z výsledků sčítání lidu z roku 2001.
Žije se lépe na venkově, nebo ve městě?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pátek 11. prosince 2009. Anketa je uzavřena.
