Výrazně tučnější výplaty si loni ve srovnání s předloňskem přinesli i řidiči, jejichž mzda se přehoupla přes třicet tisíc, a praktické sestry. Ze státem placených profesí si zase výrazně polepšili celníci a celá řada profesí ve zdravotnictví.
Naopak ředitelé domovů důchodců, truhláři či zahradníci si loni nosili domů skoro stejně peněz jako rok předtím. A stagnovaly i mzdy ve finančním sektoru, kde lidé patří obecně k nejlépe odměňovaným. Například bankovním makléřům stouply mzdy pouze o dvě procenta na necelých 41 a půl tisíce.
Výplaty se mají zvedat i letos. A nejspíš o něco rychleji než loňských 7,3 procenta. Ne však všem. „Určitě mzdy ještě porostou ve výrobním sektoru. Naopak už moc nemají kam růst v IT,“ říká Jitka Součková z personální agentury Grafton Recruitment.
Efekt minimální mzdy
Rychlejším tempem porostou hlavně výplaty v profesích, kde mají lidé nyní extrémně málo peněz. „Rychlý růst mezd letos uvidíme v odvětvích, kde se hojně využívá minimální mzda, například v hotelích a restauracích,“ říká analytik ČSOB Petr Dufek. Ostatně už loni stoupla obsluze v restauracích o více než 15 procent, byť jen na 13,3 tisíce korun.
„I nadále porostou mzdy rychleji v odvětvích, kde dosud byly podprůměrné. Za vypíchnutí stojí tentokrát maloobchod, kde došlo nebo dochází k většímu skoku v odměňování,“ dodává hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Jde však hlavně o velké řetězce, které se nyní mezi sebou předhánějí, kdo dá víc.
Rozdíly v platech Čechů a Češek jsou propastné jako v zemích třetího světa |
Mzdy porostou také v průmyslu, který stále trpí nedostatkem zaměstnanců. Neplatí to však pro všechny obory. „Dle našich šetření porostou mzdy nejvíce ve zpracovatelském průmyslu, nejméně ve stavebnictví. Právě stavebnictví má za sebou vleklou krizi a výraznější oživení ho čeká až v letošním roce,“ upozorňuje hlavní analytička Hospodářské komory ČR Karina Kubelková.
A na vyšší než průměrný vzestup platů se podle Dufka mohou těšit také lidé, kteří pracují ve veřejném sektoru. Už loni se to projevilo třeba ve zdravotnictví, kde mnohde stouply platy výrazně přes deset procent.
Ještě lépe než loni
Ekonomové odhadují, že celkově mzdy letos porostou o osm až devět procent – tedy o trochu rychleji než loni, kdy stouply o 7,3 procenta. A přestože zatím své odhady nemění, někteří připouštějí, že by růst mohl být ještě o něco vyšší. Víc prý naznačí čísla za první čtvrtletí, jež budou zveřejněna začátkem června.
I letos budou firmám chybět zaměstnanci, což situaci na pracovním trhu vyhrotí. Firmy budou ještě víc používat „predátorské“ praktiky, aby přetáhly zaměstnance od konkurence.
„Šetření hospodářské komory ukázalo, že s tím mají zkušenosti nejen velké podniky, ale dokonce i malé firmy a mikrofirmy. Náboráři v poslední době agresivně přetáhli alespoň jednoho zaměstnance každé páté mikrofirmě, u středních a velkých firem s tím mají zkušenost více než čtyři firmy z deseti. Situace se v tomto směru bude dále zostřovat,“ říká Kubelková.
Vyšší odměny pro nováčky
Srovnání průměrných výdělků a nástupních platů pak naznačuje, že víc než dříve se nyní stává, že noví zaměstnanci dostanou mnohem víc peněz než lidé, kteří jsou ve firmě delší dobu.
„Tento trend je nejvýraznější v oblasti služeb, IT, ale také ve výrobě. Z regionů, kde se tak děje, výrazně vede Středočeský kraj a Praha,“ říká František Boudný, obchodní ředitel personální společnosti Předvýběr.
„Firmy se někdy chovají velmi nelogicky. Než aby stávajícímu zaměstnanci přidali, tak ho nechají odejít za vyšší mzdou a sami pak těžko hledají náhradu, navíc za více peněz. Často tak získají méně kvalitního, ale dražšího člověka, do kterého musí dále investovat,“ dodává Jitka Součková z personální agentury Grafton Recruitment.
Dá se však také čekat, že slábnoucí poptávka způsobí časem větší diferenciaci v odměňování mezi podniky. „Silné podniky si budou moci dovolit nadále solidně přidávat na mzdách, zatímco konkurenčně slabší podniky budou přidávat méně a budou řešit odchod části zaměstnanců omezováním své výroby či služeb,“ říká Sobíšek.
O osmnáct stovek víc
Mzda „prostředního“ Čecha loni stoupla téměř o osmnáct stovek na 26 037 korun. Přesně polovina lidí najde na výplatnici méně peněz – mezi nimi třeba servírky, pomocníci v kuchyni, uklízečky nebo vrátní. Jak ukazuje statistika, kterou pro stát zpracovává společnost Trexima, výdělky v těchto profesích vzrostly sotva na 14 tisíc.
Vůbec nejvíc si v Česku vydělají letečtí dispečeři, jejich střední mzda (polovina bere více, polovina méně) dosahuje 195 tisíc korun. U ředitelů největších podniků dosahuje tento ukazatel o třicet tisíc méně. Na druhém konci žebříčku jsou i přes loňské zvýšení číšníci a servírky, pomocníci v kuchyni, uklízeči a vrátní. Ani u jedné profese nepřekročila loni střední mzda 14 tisíc.
