Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Mzdy a ceny se budou sbližovat pomalu

  13:17aktualizováno  13:17
Pan Július z východoslovenského Zvolena má sice vysokou školu, ale v garáži mu stojí jen dvě staré nepojízdné škodovky. Za průměrný plat si více dovolit nemůže. Harm Ibelign z německého Hage si s průměrnou mzdou může pořizovat nové auto každé dva roky.

K TÉMATU ČTĚTE:
Jak si žijí za své platy
- velká grafika

To, jak rychle si lidé ze stejné mzdové skupiny v dané zemi mohou dopřát třeba obnovu svého "vozového parku", dokládá propast, která zeje mezi životní úrovní v kandidátských zemích a v Evropské unii.

 Není to jen případ Slovenska, které patří ve střední Evropě k zemím s nejnižšími mzdami. Češi jsou na tom o něco lépe a jejich výdělky dosahují pětiny německých mezd.

Výsledek však vylepšují nižší ceny zboží a služeb v tuzemsku, které jsou proti Evropské unii ani ne poloviční. K postupnému sbližování cen a mezd se západoevropskou úrovní by měl napomoci vstup do unijního klubu příští rok.

Žádné převratné skoky však nelze čekat. Ekonomové odhadují, že evropských mezd se dočká až příští generace za zhruba třicet let.

"Přistoupení k Evropské unii bude mzdy a ceny postupně tlačit nahoru. To se děje už nyní spolu s tím, jak roste produktivita práce. Když dnes dělníci vyrobí dvakrát více triček nebo rádií než dříve, chtějí také vyšší mzdy. A když se rychleji zvyšují výdělky v průmyslu, chtějí více i zaměstnanci ve službách," popisuje tlaky na růst mezd Katinka Baryschová, hlavní ekonomka Centra pro evropské reformy v Londýně.

Rychlejší zvyšování mezd si však může dovolit jen prosperující ekonomika. Ta česká nijak závratného tempa růstu nedosahuje, letos o něco více než dvě procenta.

Nynější, sedmiprocentní růst výdělků proto analytici považují za mírně nad poměry. Podnikům příliš zvyšuje náklady a nutí je propouštět.

Na Slovensku a v Polsku si takového mzdového nárůstu neužívají. Slovenské výdělky se reálně dokonce snižují, veškerý růst platů vymazává zdražování. Příští rok je ještě více omezí razantní zvýšení daní.

S nižšími mzdami, cenami a celkovou životní úrovní však nebudou středoevropské země v Evropské unii žádnou bílou vránou.

Podobná mezera dělila i poslední přistupující jižní země jako Řecko a Portugalsko. Ani po letech pobytu v západoevropském společenství rozdíly nezmizely.

Záleží na tom, jak země dokáže nové šance využít. Řekové měli ještě deset let po vstupu do EU nižší životní úroveň než předtím.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Šéf Pražské plynárenské Pavel Janeček
Ani elektřina, ani plyn. Budoucností jsou spalovací motory, říká plynárník

Neuplyne týden, aniž by nějaký významný politik neohlásil přechod k elektromobilitě. O konci spalovacích motorů se stále častěji mluví i v automobilkách. Ale...  celý článek

Víčka, plastová, plast
Některé firmy už nekupují víčka na charitu. Zájem lidí nepolevuje

Některé společnosti v Česku končí s výkupem plastových víček či snižují jejich výkupní cenu. Jejich sbíráním lidé pomáhají zejména rodinám s handicapovanými...  celý článek

Lidé se snaží ušetřit za kouření, do cigaret balí doutníkový tabák
Tabák v „doutníkovém balení“ je levnější, stát na daních tratí stamiliony

Levné kouření láká a stát přichází o spotřební daň. Rozdíly ve zdanění tabáku v různých formách jsou i několikanásobné. Na trhu jsou například k mání doutníky,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.