Mzdy a ceny se budou sbližovat pomalu

  • 94
Pan Július z východoslovenského Zvolena má sice vysokou školu, ale v garáži mu stojí jen dvě staré nepojízdné škodovky. Za průměrný plat si více dovolit nemůže. Harm Ibelign z německého Hage si s průměrnou mzdou může pořizovat nové auto každé dva roky.

K TÉMATU ČTĚTE:
Jak si žijí za své platy
- velká grafika

To, jak rychle si lidé ze stejné mzdové skupiny v dané zemi mohou dopřát třeba obnovu svého "vozového parku", dokládá propast, která zeje mezi životní úrovní v kandidátských zemích a v Evropské unii.

 Není to jen případ Slovenska, které patří ve střední Evropě k zemím s nejnižšími mzdami. Češi jsou na tom o něco lépe a jejich výdělky dosahují pětiny německých mezd.

Výsledek však vylepšují nižší ceny zboží a služeb v tuzemsku, které jsou proti Evropské unii ani ne poloviční. K postupnému sbližování cen a mezd se západoevropskou úrovní by měl napomoci vstup do unijního klubu příští rok.

Žádné převratné skoky však nelze čekat. Ekonomové odhadují, že evropských mezd se dočká až příští generace za zhruba třicet let.

"Přistoupení k Evropské unii bude mzdy a ceny postupně tlačit nahoru. To se děje už nyní spolu s tím, jak roste produktivita práce. Když dnes dělníci vyrobí dvakrát více triček nebo rádií než dříve, chtějí také vyšší mzdy. A když se rychleji zvyšují výdělky v průmyslu, chtějí více i zaměstnanci ve službách," popisuje tlaky na růst mezd Katinka Baryschová, hlavní ekonomka Centra pro evropské reformy v Londýně.

Rychlejší zvyšování mezd si však může dovolit jen prosperující ekonomika. Ta česká nijak závratného tempa růstu nedosahuje, letos o něco více než dvě procenta.

Nynější, sedmiprocentní růst výdělků proto analytici považují za mírně nad poměry. Podnikům příliš zvyšuje náklady a nutí je propouštět.

Na Slovensku a v Polsku si takového mzdového nárůstu neužívají. Slovenské výdělky se reálně dokonce snižují, veškerý růst platů vymazává zdražování. Příští rok je ještě více omezí razantní zvýšení daní.

S nižšími mzdami, cenami a celkovou životní úrovní však nebudou středoevropské země v Evropské unii žádnou bílou vránou.

Podobná mezera dělila i poslední přistupující jižní země jako Řecko a Portugalsko. Ani po letech pobytu v západoevropském společenství rozdíly nezmizely.

Záleží na tom, jak země dokáže nové šance využít. Řekové měli ještě deset let po vstupu do EU nižší životní úroveň než předtím.