Nejrychleji, podobně jako dosud, půjdou vzhůru výdělky pracovníků s nejvyšším vzděláním a kvalifikací. Zatímco dnes jsou asi 65 procent nad celorepublikovým průměrem, během příštích let by se měl odstup profesí s vysokoškolskými nároky zvýšit o dalších deset procent.
Například až se podle předpovědí vyšplhá za pět let průměrná mzda na 22 tisíc korun, vysokoškoláci by měli pobírat asi o 16 000 více. Podobně se zvětší i náskok hlavního města Prahy, kde jsou díky soustředění státních úřadů a zahraničních společností nejvyšší průměrné výdělky.
Ale se vstupem do unie přibudou pro Čechy, Poláky a další země také možnosti práce v západní Evropě bez složitých procedur s pracovním povolením. Nikoli však v celé unii. Německo a Rakousko, které patří už dnes k nejžádanějším, minimálně na dva roky přístup na svůj trh kvůli obavám z přílivu levných pracovníků v některých profesích omezily.
Na evropské mzdy si Češi počkají desítky let
Časy, kdy si Češi vydělají na Škodu Fabii za pouhé čtyři měsíce jako Němci či Rakušané, a ne za patnáct měsíců, hned tak neskončí. A nic na nižších mzdách okamžitě nezmění ani předpokládaný vstup do Evropské unie příští rok v květnu.
České výdělky jsou dnes v porovnání s německými pětinové. Lépe už vychází porovnání přes kupní sílu, tedy, co si člověk může za svůj výdělek pořídit. V tom případě je česká mzda "pouze" poloviční.
Začlenění do západoevropského klubu však nebude znamenat, že se v Česku začne pracovat za evropské mzdy. Postupné dorovnávání do jejich úrovně bude podle nejrůznějších studií trvat nejméně tři desítky let.
I přesto by si však měli Češi, Poláci a další díky členství v unii postupně polepšit. "Vstup do Evropské unie dává perspektivu rychlejšího růstu ekonomiky v několika následujících letech a ten umožní každoroční nárůst mezd," říká ekonom HVB Bank Pavel Sobíšek.
Výdělky by podle odhadu ekonomů měly v příštích letech růst o šest až sedm procent ročně, což je zhruba jako dosud. Vládní předpovědi, že za čtyři roky od vstupu do unie, budou mzdy 26 tisíc korun, moc nevěří.
"To číslo připomíná předvolební avízo profesora Klause z roku 1996, že v roce 2000 bude průměrná mzda v zemi dvacet tisíc korun," podotkl Sobíšek. Spíš půjde zhruba o 22 tisíc korun, což je asi o sedm tisíc více než dnes.
Češi se budou za hranicemi cítit ještě o něco bohatší, pokud jim bude i nadále nahrávat posilující kurz koruny. Nejvyššího růstu mezd se v příštích letech dočkají lidé s vyšším vzděláním a kvalifikací a nejlépe ti, kteří se domluví alespoň dvěma jazyky. Právě o ty mají zájem především zahraniční firmy nabízející také nejlepší výdělky.
"Polepší si hlavně lidé pracující ve službách, jako jsou různé servisní organizace, call centra, dále právníci kvůli množství nové evropské legislativy, daňoví a účetní poradci, personalisté a počítačoví odborníci," očekává Radek Primus z konzultantské a personální společnosti Kienbaum.
Stranou velkého zájmu však nezůstanou například ani kvalifikovaní dělníci, po kterých je velká poptávka už teď. Kdo se bude muset spokojit se zadními příčkami žebříčku odměňování, budou lidé bez vzdělání a kvalifikace. V tuzemsku i v unii patří mezi nejhůře placené a také se nejčastěji propadají mezi nezaměstnané.
Motorem pro růst mezd v profesích majících vyšší nároky na vzdělání a kvalifikaci budou i více pootevřené dveře k pracovním nabídkám v západní Evropě. Tím, že se země stane součástí Evropské unie, se budou moci lidé ucházet o práci v západní Evropě bez toho, aby si složitě vyřizovali pracovní povolení. Nikoli však ve všech státech. Zejména Německo a Rakousko se obávaly velkého přílivu levné pracovní síly a prosadily si pro svůj trh až sedmiletou ochranu.
Možné však je, že tato omezení padnou už po dvouleté zkušební době. Zájem o lépe placenou práci v zahraničí bude sice podle odhadů vyšší než dnes, ale o žádnou imigrační vlnu zřejmě nepůjde.
Evropská komise odhaduje, že z deseti nově přijatých zemí střední a východní Evropy se bude o práci na Západě ucházet ročně asi 120 tisíc pracovníků, včetně rodin by mělo jít asi o 335 tisíc lidí, z Česka by mohlo jít nejvýše o desetinu. Za deset let by však měl jejich počet spadnout na méně než polovinu.
Nejvíce prácechtivých Čechů či Poláků by přitom po uvolnění počátečních restrikcí mělo mířit do Německa a Rakouska. Do nich přichází 80 procent pracovníků ze střední a východní Evropy už dnes. Nejde však o nic masivního. Například německé kvóty na volná místa pro imigranty teď Češi naplní zhruba ze dvou třetin. Celkem je dnes v unii ze středoevropského regionu necelých 900 tisíc imigrantů, ani ne tři desetiny západoevropské populace.
Nejvíce se budou na Západ vydávat podle personálních agentur lékaři, zdravotní sestry a jazykově a odborně vybavení státní úředníci, kteří se budou moci uplatnit v rozbujelých bruselských úřadech. Stejně tak jako tlumočníci.
Šanci budou mít i kvalifikovaní dělníci a v regionech nedaleko od hranic pracovníci z textilního a obuvnického průmyslu a stavební dělníci. Jejich nabídka levnější práce by mohla znepříjemnit život tamním zaměstnancům, ale celkový dopad by neměl být podle provedených studií nijak velký.
