Statistický průměr ze své podstaty neuspokojí každého. Někdo dostal přidáno méně, někdo i několikrát více.
Zaměstnanci podnikatelů si loni polepšili v průměru o 1011 na 16 016 korun, pracovníci v nepodnikatelské sféře o 1 314 korun na 14 476 korun.
U druhé skupiny se odrazilo především březnové zvýšení tarifů. Během roku se pak ještě zvlášť upravovaly platy pedagogů a zdravotníků.
"Březnové zvýšení mzdových tarifů ve státní sféře zastavilo prohlubování propasti mezi mzdami v podnikatelské a nepodnikatelské sféře," konstatovala Helena Horská z České spořitelny.
Dodala, že soukromé firmy byly navíc nuceny omezit růst průměrné mzdy, neboť nízká zahraniční poptávka a silná konkurence si žádala snížení nákladů, tedy i mzdových.
Průměrná nominální mzda 15 707 korun byla meziročně vyšší o 7,3 procenta. V reálu se, po započtení inflace, zvýšila o 5,4 procenta.
"Nejvyšších průměrných nominálních mezd bylo i nadále dosahováno u ekonomických subjektů mezinárodních a zahraničních - 22 266 a 20 839 korun," uvedl Český statistický úřad.
V samotném čtvrtém čtvrtletí stoupla průměrná mzda o 6,8 procenta na 17 315 korun.
Ekonomové se děsí toho, že ve většině firem roste mzda rychleji než produktivita práce a zvyšování mzdových nákladů vede firmy k masivnějšímu propouštění.
"Odbory, zájmová skupina zaměstnanců, se nezabývá problémy lidí bez práce. Hájí zájmy pracovníků, ale pouze do té chvíle, dokud neztratí práci," upozorňuje Horská.
"Růst mezd je dvojsečnou zbraní, kterou je potřeba nabrousit rovnoměrně po obou stranách. Díky výraznému zvýšení mezd mohla poměrně dynamicky růst spotřeba domácností a udržet tak na relativně solidní úrovni tempo hospodářského růstu," míní David Marek z Patria Finance.
Na druhé straně ale dává otázku, zda si takový růst mezd a spotřeby může ekonomika dovolit a podobně jako Horská upozorňuje, že firmy mohou kvůli vyšším mzdovým nákladům ztratit konkurenceschopnost a zhoršit hospodaření.
