Téměř polovina firem podle průzkumu navyšování mezd vůbec neplánuje. Čtvrtina hodlá svým lidem přilepšit o jedno až pět procent a pouze 14 procent podniků chystá nárůst přes pět procent. Většina společností bude přidávat plošně, téměř dvě pětiny firem zvednou mzdy jen vybraným pracovníkům, ale bez ohledu na jejich funkci.
Odbory chtějí dvouciferný růst
Postoj ke zvyšování platů, který zaznívá z menších firem, je v ostrém kontrastu s tím, po jakém zvýšení volají odboráři ve velkých firmách. Do kolektivního vyjednávání jdou v mnoha firmách s požadavky na dvouciferný růst platů.
„Požadavky na růst mezd jsou vyšší než v minulém roce, nejčastěji se pohybují mezi osmi až dvanácti procenty. Jednak je vyšší inflace a současně se ekonomice daří, což až na výjimky potvrzují i výsledky konkrétních firem,“ říká odborový předák z Vysočiny Roman Bence.
A mnohde na to vedení firem kývne, aby si zaměstnance udrželo. Opakovaný nárůst mezd si mohou nyní dovolit zejména firmy z automobilového průmyslu, ostatní výrobní firmy si pak stěžují, že jejich nabídky nemohou dorovnat.
Přidávají i plynárenské společnosti. „ČNB nedávno zlepšila odhad růstu ekonomiky pro letošní rok, pro další dva roky počítá se stabilním růstem HDP nad tři procenta. To se projevuje na trhu práce. Reagujeme proto zvýšením příjmu o 18 procent do roku 2020. Chceme přilákat kvalitní lidi,“ uvádí finanční ředitel innogy Thomas Merker.
Podobně jako jiné obory se i plynárenství potýká ve většině regionů s nedostatkem lidí, přestože energetika patří k oboru, kde jsou mzdy lehce nad celorepublikovým průměrem. „Chybí i mladí absolventi škol, kteří by měli současnou generaci plynařů nahradit. Odborná učiliště zabývající se přípravou budoucích plynařů u nás existují pouze dvě, v Pardubicích a v Brně,“ říká ředitel Českého plynárenského svazu Jan Ruml.
Plynaři si proto hodně slibují od rekvalifikace vyučených instalatérů, kteří mají k plynárenství nejblíž.
I malí mohou nakonec přidat
Nedostatek lidí ale může dotlačit k vyšším nárůstům i menší firmy, aby se jim lidé nerozutekli. „Musíme nuceně zvyšovat mzdy, aby byl někdo vůbec ochotný pracovat. V dnešní době si zaměstnanci diktují mzdy, čímž začínají pracovní pohovor,“ říká ředitel Ski areálu Monínec Jaroslav Krejčí.
Jinde doprovázejí zvyšování mezd výrazným navýšením počtu zaměstnaneckých výhod. „Samotné zvýšení mezd doplňujeme o další benefity. Pro všechny zaměstnance jsme rozšířili systém benefitů o tři nové položky. Důležitý faktor ovlivňující systém odměňování je potřeba získat do společnosti nové zaměstnance,“ říká Ľubomír Červeňák, jednatel výrobce jednoúčelových strojů pro automobilky Inox Technology.
Na hru o přetahování zaměstnanců na vyšší mzdy však nechtějí přistoupit všichni. Uvědomují si, že pokud růst platů přešvihnou, může se jim to v budoucnu vymstít. Jestliže mzdy dlouhodobě porostou rychleji než produktivita, klesne firmám ziskovost a majitelé mohou podnikání – až se ekonomika zhoupne směrem dolů – nakonec zavřít.
„Snažíme se závodů v přetahování zaměstnanců na vyšší mzdy moc neúčastnit. Máme velkou obavu, že by to mohlo firmu v budoucnu velmi negativně ovlivnit. Vyšší platy nedostatek zaměstnanců stejně nevyřeší,“ míní jednatel českobudějovické strojírenské společnosti Kern-Liebers Jaroslav Kopp. I tam nicméně platy nakonec zvedají.
Určitou opatrnost mezi malými a středními firmami naznačuje také očekávaný růst ekonomiky. Zatímco podle prognózy ČNB by měl HDP letos růst o 3,4 procenta, podnikatelé předpokládají růst pouze o 1,8 procenta. Více než čtvrtina z nich dokonce očekává, že česká ekonomika si letos po letech rychlého růstu nepolepší ani o jedno procento.
