Lidé, kteří si udrželi místo, si tak domů přinesli mzdy s reálnou hodnotou o šest procent vyšší než v roce 1998. Pokud ovšem jejich podnik mzdy vyplácel.
Podle odhadů ministerstva práce se totiž počet zaměstnanců, kteří zůstávají bez platů, nyní pohybuje mezi 50 a 70 tisíci.
"Nejspokojenější mohli loni být státní zaměstnanci, kterým v porovnání s pracovníky v podnicích rostly mzdy skoro dvojnásobným tempem. Díky tomu se rozdíl mezi mzdami v těchto dvou sektorech snížil o 500 korun," uvedl ekonom České spořitelny Marek Ratkovský.
Tradičně hůře placení zaměstnanci veřejné správy brali loni průměrně 11 733 korun, což bylo o 1210 méně než u pracovníků v soukromých firmách.
Státní zaměstnanci se navíc vyhnuli i vlně propouštění, která loni postihla 149,4 tisíce lidí. Devadesát procent z nich byli pracovníci nestátních firem.
Situace z loňského roku, kdy se platový rozdíl mezi oběma sektory zmenšil, se však letos nebude opakovat. Státní zaměstnanci se totiž budou muset v tomto roce spokojit se stejnými platy jako loni.
V soukromých podnicích se naopak čeká růst mezd. "Dávali jsme jednotlivým odborovým organizacím doporučení, aby se při vyjednáváních snažily dosáhnout alespoň takového růstu, který pokryje očekávanou inflaci," uvedla vedoucí sociálně ekonomického úseku na odborové centrále Hana Čornejová.
Znamená to, že platy by v soukromých podnicích měly růst zhruba čtyř- až pětiprocentním tempem.
"Nepovažuji nulový růst mezd ve státní správě za šťastné řešení. Rozdíly mezi oběma sektory se tak opět prohloubí a hrozí, že v budoucnu zase dojde ke skokovému zvýšení platů státních zaměstnanců tak jako loni," míní ekonom ČSOB Josef Kovalovský.
Vyšší reálné příjmy v rodinných rozpočtech už loni pocítili obchodníci. Tržby maloobchodu za loňský rok vzrostly o 2,1 procenta. Zvýšilo se přitom i množství peněz, které mají občané uloženy u bank.
Na běžných účtech domácností bylo v prosinci o 26,1 miliardy korun víc než v lednu.
... ale horníkům v Mikulčicích ne
Hlavou zeď neprorazíš. Tímto heslem se musí řídit čtyři sta padesát zaměstnanců lignitových dolů v Mikulčicích na Hodonínsku. Zatímco v zemi vzrostly platy za loňský rok skoro o tisíc korun, jejich firma Lignit jim loni nepřidala vůbec nic, a letos se jim reálné mzdy dokonce o něco sníží.
Přesto neprotestují a jejich odbory už podepsaly kolektivní smlouvu.
"Kde bychom jinde sehnali práci, vždyť se stačí podívat kolem sebe, podniky neplatí lidem nic. Jsme rádi, že uživíme rodinu," říká jeden z horníků.
Na Hodonínsku je více než šestnáctiprocentní nezaměstnanost. Horníci by novou práci sháněli jen obtížně; důl v Mikulčicích je totiž poslední fungující šachtou z někdejších Jihomoravských lignitových dolů.
"Důl žije z roku na rok. To, že se v podniku sníží mzdy, je sice neobvyklé, ale důl opravdu bojuje o přežití," dodává ředitel Úřadu práce v Hodoníně Vladimír Šťáva.
Vedení podniku tvrdí, že dohoda s odbory byla nutností.
"Smlouvu na odběr uhlí dostáváme jenom na jeden rok. Přitom elektrárna v Hodoníně od nás bere stále méně uhlí, jeho ceny klesají a v celém odvětví zuří cenová válka. Musíme přežít a lidem zajistit práci, a ne jim slibovat nemožné," říká zástupce ředitele dolu pro obchod Milan Gromus.
