Evropští statistici tento týden v nových prognózách potvrdili nepříjemnou pravdu, že stále méně lidí bude pracovat a stále více jich bude v důchodu.
Dnes se zdá ještě situace růžová. A to bez ohledu na to, že vláda každý rok dlouho dumá, kde jinde ve svých útratách škrtnout, aby mohla důstojně přidat lidem na penzi.
Pět na jednoho
Na každého důchodce, respektive člověka staršího 65 let, dnes v Česku pracuje v průměru pět lidí. Pracují ve smyslu, že jsou ve věku, kdy pracovat mohou a většinou tak činí a ze své činnosti posílají státu peníze. Ten je dál přerozděluje a posílá mimo jiné penzistům.
O dvaapadesát let později bude na jednoho důchodce připadat jen 1,6 pracujícího Čecha. To je třetí nejhorší výsledek, který evropští statistici předpověděli v rámci sedmadvacítky států EU. Útěchou nemůže být ani to, že se o tuhle příčku budeme dělit se Slovinci, Lotyši a Bulhary.
V Evropě tak bude v té době Česko patřit z pohledu stárnutí k těm nejhorším. Počty lidí dožívajících se vyššího věku totiž budou dlouhodobě převyšovat ty nově narozené i příchozí cizince.
"Evropská populace zestárne kvůli nízké porodnosti a vzrůstajícímu počtu lidí žijících déle," konstatovali statistici.
Jinými slovy to znamená problém pro vládu, jak tyto ohromné výdaje utáhnout. U nás dnes tvoří výdaje na penze třetinu rozpočtu a tento podíl roste. Podobné je to se zdravotnictvím. Důchodcům se přitom zdá, že mají málo, nemocným se zdá, že platí příliš za léky.
. Jak stárne Evropaprocento obyvatel nad 65 let 2008 2060 Polsko 13,5 36,2 * země není členem EU Pramen: Eurostat, MF DNES |
Kdo si sám nenaspoří, od státu moc nedostane
A výhled naznačuje, že bude hůře. Tak ohromný nárůst starších lidí nemůže státní pokladna unést. Dnešní děti se tak musí připravit na to, o čem si dnes všichni jen šeptají – co si kdo sám nenaspoří, to v penzi mít nebude a bude si na ni muset počkat déle než do 65 let.
Reformy, které by očekávanou situaci aspoň trochu zmírnily, jsou zatím probírané jen u stolu. U tolik diskutované změny systému penzí politici skončili u takzvané první etapy. Ta spočívá hlavně v tom, že se zvýší věk odchodu do důchodu na 65 let. Snahu ODS převést část peněz odváděných do státní kasy na penzijní spoření blokuje sociální demokracie a do voleb 2010 se těžko něco změní.
Druhou záchrannou mincí tak je vyšší porodnost, ke které se snaží páry navnadit všechny evropské státy. Nynější česká vláda už většinu nábojů vystřílela. Zavedla pro matky možnosti rozvrhnout si mateřskou do jednoho až čtyř let, příští rok chce zavést takzvané sousedské hlídání.
Jak a zda tyto změny zafungují, je ještě brzy odhadovat. Experti přitom varují před pouhým dáváním peněz na ruku.
"Čistě proporodnostní politika, jako je bonus za více dětí, má jen velmi omezený efekt," upozornil v The Washington Times Mark Pierson, jenž má sociální politiku na starosti v Organizaci pro ekonomickou spolupráci a rozvoj. Hlavní podle něj je umožnit matkám více pracovat. A to zatím nefunguje ani v Česku.