Na odhad inflace se musí hlavou i srdcem

P r a h a - Působí trochu jako starověká věštírna a trochu jako statističtí průvodci budoucností. Bývají pravidelnými hosty na televizních obrazovkách i na stránkách novin, kde předpovídají, jak se bude lidem v příštích měsících žít, co podraží, kolik bude nezaměstnaných, jaká bude cena dolaru, až přijde čas dovolených. Málokdy se trefí přesně. Na konci roku 2000 mělo být podle ekonomických expertů v zemi okolo 550 000 lidí bez práce. Tak to předpovídali loni v lednu. Skutečnost nakonec ukázala, že to byl hodně pesimistický odhad - nezaměstnaných bylo v prosinci skoro o sto tisíc méně.

Návod na to, jak vypočítat, že ceny za rok stoupnou o pět procent nebo že nezaměstnanost klesne o padesát tisíc lidí, má každý ekonom jiný. Pokaždé je to však směsice přesné matematiky, dobrého úsudku a špetky štěstí.

"Já říkám, že dobrá prognóza je umělecké dílo," míní František Cvengroš, který tvoří ekonomické předpovědi pro ministerstvo financí. "Když odhaduji, jak se bude ekonomika vyvíjet, používám sice trochu matematické modely, ale spíš jako pomůcku. Hlavní je mít cit a umět odhadnout, jak se která událost v ekonomice projeví. Důležitá informace může být schovaná kdekoliv v tom, co se dočtu nebo co zaslechnu," dodává Cvengroš s tím, že velkou roli hraje náhoda a štěstí. Podle jeho prognóz se přitom sestavuje státní rozpočet. Když se splete a odhadne růst ekonomiky příliš optimisticky, mohou státu na konci roku chybět v pokladně miliardy korun, s nimiž počítal.

"Odhady ministerstva financí obvykle patří k těm nejpesimističtějším. Snaží se být opatrní, aby jim pak peníze nechyběly," říká k tomu hlavní ekonom Komerční banky Kamil Janáček.

Tak tomu bylo i loni. Přestože dnes se již zdá téměř jisté, že ekonomika rostla tempem okolo 2,6 procenta, a také většina ekonomů měla své odhady okolo dvou procent, ministerstvo financí počítalo s růstem pouze o 1,5 procenta.

Kam chodí ekonomové, kteří předpovídají budoucnost, pro informace? Odpověď zní: všude. Zajímají je zprávy z úřadů, drby z firem, průzkumy veřejného mínění, chystané zákony i mínění lidí z ulice.

"Před několika dny jsem v televizi slyšel nějakého člověka z malého města, jak říká, že se nebojí nezaměstnanosti, že si v nejhorším případě najde jinou práci. To je poprvé po třech letech, co jsem něco takového zaslechl. Je to pro mne signál, že tenhle rok to bude s ekonomikou dobré," prozrazuje jeden z postřehů Kamil Janáček.

Když se ekonomovi podaří dobrý odhad, rád se jím pochlubí.

V loňském roce měli dobrou mušku ekonomové banky Societé Générale, kteří nejlépe odhadli, že ekonomický růst bude poměrně rychlý a že nezaměstnanost klesne. Pomohla jim k tomu možnost promluvit si s firemními klienty banky.

"Loni na přelomu roku se najednou prudce změnila nálada firem, které tu budují zázemí pro přicházející malé zahraniční investory.

Navenek se ještě nic nedělo, ale já už jsem věděl, že se vedou jednání o nových investicích. To byl hlavní důvod, proč jsme byli optimističtí, a nakonec se ukázalo, že to byl dobrý tip," říká ekonom Societé Générale Miroslav Brabec.

Všichni ekonomové se shodují na jednom - odhadovat je těžké, trefit se je téměř nemožné. V Americe, kde se hospodářství vyvíjí bez výkyvů již desítky let, se třeba správně určit směr vývoje burzy ekonomům povede jen v polovině případů. V tuzemsku, kde každý rok platí desítky nových zákonů, je to ještě těžší. "Hlavní je zachytit směr. Desetinky už nejsou důležité," dodává Janáček.