Co stát lidem odpustí na nižších daních, plánuje si vzít zpátky na benefitech. Ilustrační foto.

Co stát lidem odpustí na nižších daních, plánuje si vzít zpátky na benefitech. Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Na paušálu, který nahradí stravenky, nevydělá stát, firmy ani lidé

  • 1646
Ministr financí Miroslav Kalousek znepříjemní život firmám a zaměstnancům. Daň z příjmu zaměstnanců by se měla snížit o 250 korun, díru v rozpočtu by ale mělo zalepit zavedení daně a pojištění na benefity - třeba stravenky. Řada firem by pak zřejmě s bonusy, které se již nevyplatí, skoncovala.

Lidé, kterým dnes zaměstnavatelé benefity poskytují, by tak na změně mohli prodělat stovky korun každý měsíc. Průměrná hodnota benefitu totiž činí 550 korun, zatímco nový daňový paušál dosahuje 250 korun měsíčně.

Samotné zavedení paušálu by mělo zkrátit příjmy státního rozpočtu o téměř 12 miliard korun. Ministerstvo předpokládá, že nově zavedená daň a pojistné z benefitů by tento výpadek nahradily. "V poslední verzi je výnos odhadován na 16 miliard korun," uvedl Jakub Haas z tiskového oddělení ministerstva. Ve výsledku by tak státní kasa byla čtyři miliardy v plusu. Avšak pouze tehdy, když firmy nezačnou pro ně nevýhodné benefity rušit.

Nově zavedený paušál ovšem část zaměstnanců vůbec nepocítí. Jedná se o ty s nejnižšími příjmy, kteří už ani teď neplatí žádné daně. Nulovou daň z příjmů dnes mají všichni s příjmem 9 800 hrubého a méně. Po reformě by nulu na dani z příjmu platili lidé se mzdou pod 10 900 korun.

Ti, kdo berou mezi 10 900 a 12 200 Kč, by pak paušál využili jen zčásti. Celkem se jedná zhruba o 300 tisíc zaměstnanců.

Benefit se prodraží

Co stát lidem odpustí na nižších daních, plánuje si vzít zpátky na benefitech. Dnes neplatí firma z průměrného benefitu 550 korun na jednoho zaměstnance daň ani odvody. Nově by z této částky musela státu zaplatit pojistné 180 korun, zaměstnanec by z benefitu poslal státu 72 korun na pojistném a až 105 korun na dani z příjmu. Firmě by se tak benefit o třetinu prodražil a zaměstnanci by z něj zbylo méně.

"Část zaměstnavatelů proto tyto benefity zruší, nebo je omezí tak, aby se jim nezvýšily celkové náklady," soudí Petr Frisch, partner pro daně z poradenské společnosti Mazars. Z benefitů, kterým hrozí zrušení, jsou nejoblíbenější zlevněné obědy v závodních jídelnách (využívá 1,75 milionu lidí), stravenky (1,3 milionu lidí), režijní jízdenky (statisíce lidí) či zvýhodněné půjčky od zaměstnavatele.

Jak se změní čistá mzda.

Největší starosti dělá zaměstnavatelům prodražení podnikových jídelen. Provoz by stál téměř o třetinu víc, navíc by muselo dojít ke zdražení obědů, a tím pádem by do nich chodilo méně lidí. "Velké firmy uvádějí, že by se jim náklady na stravování zvedly o desítky milionů korun ročně," uvedl Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy.

Se stravenkami by takový problém být nemusel – firmy by prostě místo papírků začaly (zhruba o čtvrtinu snížený) příspěvek na stravování vyplácet jako příplatek ke mzdě. Tím by zaměstnavatelé i restauratéři ušetřili na poplatcích vybíraných třemi stravenkovými firmami.

"Roční útraty za obědy by klesly o 7,54 miliardy korun. To by mělo dopad na výběr daní a kvalifikovaná pracovní místa v restauracích," brání se Asociace provozovatelů stravenkových systémů.

Případné úplné zrušení zmíněných benefitů by nejvíc bolelo zaměstnance. Paušál by jim ztrátu nevynahradil a v průměru by přišli o 300 korun měsíčně.

"Nechci, aby se zaměstnancům braly výhody, naturální část mzdy. Protože mzdy jsou nízké a pracovníci jsou podhodnocení," myslí si Miroslav Jára z Asociace samostatných odborů.

Ministerstvo přitom optimisticky počítá s tím, že firmy benefity lidem ponechají a ještě z nich začnou platit odvody státu. Z ekonomického hlediska však nemají důvod něco takového dělat. Navíc tento předpoklad jde zcela proti avizovanému záměru vlády snižovat firmám náklady na pracovní sílu.