Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Tomáš Krist, MAFRA

Na penzi spoří pět milionů lidí, ve druhém pilíři 82 tisíc

  • 57
Na důchod v penzijních fondech si spoří pět milionů obyvatel Česka. Ve druhém pilíři se zatím uvázalo téměř 82 tisíc lidí. Nejoblíbenější typ spoření na důchod - penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření - má 4,96 milionu lidí. Z nich je 91 tisíc v účastnických fondech, které motivují k větším příspěvkům.

Vyplývá to ze statistik Asociace penzijních společností (APS) za loňský rok. Drtivá většina Čechů, kteří si platí na penzi v takzvaném třetím pilíři, jsou stále v takzvaných transformovaných fondech, které jsou už uzavřené. Těchto 4,87 milionu lidí přispívá formou penzijního připojištění. V nich přirozeně pokračuje pokles účastníků a lidé postupně přestupují do účastnických fondů (nemluví se už o připojištění, ale o doplňkovém penzijním spoření).

Počet lidí ve třetím pilíři meziročně klesl o 190 tisíc pod pět milionů. "Je to tím, že se trh postupně vrací k rovnováze, ze které ho vychýlil podzim 2012, kdy se měnily podmínky penzijního připojištění. Lidé brali pobočky penzijních společností útokem, aby získali smlouvu ještě se starými podmínkami," vysvětluje prezident APS Vladimír Bezděk.

Podle něj na konci roku 2012 skokově vstoupilo do třetího pilíře velké množství lidí, kteří by do něj normálně vstupovali pozvolně dva až tři roky.

Účastnické fondy jsou více motivační. Je možné dosáhnout většího příspěvku státu, ale pouze při vyšších úložkách oproti starému systému. Průměrný příspěvek účastníka v nových účastnických fondech III. pilíře byl 749 korun měsíčně. Na penzijní připojištění (transformované fondy) nebo doplňkové penzijní spoření (účastnické fondy) přispívá pětina zaměstnavatelů.

Celkový kumulovaný zisk fondů penzijních společností koncem roku 2013 dosáhl téměř 4,7 miliardy korun. Na 99 procent zisku zatím vytvořily transformované fondy vzhledem k postupnému a spíše pomalejšímu náběhu nových typů fondů v průběhu loňského roku. Hospodářský výsledek penzijních společností vykázal celkovou ztrátu 282 milionů. Ztráta, jež se netýká hospodaření fondů, protože majetek penzijních společností a fondů je oddělený, vznikla především v důsledku transformačních nákladů třetího pilíře a zřizovacích nákladů na nové fondy druhého pilíře, jež si vyžádala penzijní reforma. Je to nejhorší výsledek od roku 1995.