Otázka, kdo je prvním "objevitelem" kečupu, je tak trochu tajemstvím. Původ má prý v asijské rybí omáčce z fermentovaných ryb, korýšů a koření, které Číňané říkali "ketsiap". Oblíbili si ji britští námořníci a na konci 17. století ji dovezli z Malajsie do Evropy.
Nápad nahradit ryby rajčaty dostal prý jako první anglický kuchař Richard Brigg v roce 1792. Jiná verze přisuzuje prvenství dnešního kečupu Henry Heinzovi. Jisté je, že to byl on, kdo začal v roce 1869 jako první nabízet konzervovanou rajčatovou omáčku ve skleničce. Tak vznikl slavný tomato ketchup, dnes nejznámější a nejrozšířenější hotová omáčka.
Omáčka z jablek lásky
Dnes už je kečup samozřejmostí, v době svého vzniku to ale byla převratná novinka. Je třeba si uvědomit, že potravinářský průmysl byl v plenkách. Konzervované potraviny ve sklenicích nebo plechovkách si měly teprve získat důvěru zákazníků. Typická americká strava se v roce 1869 omezovala na chleba, brambory, syrovou zeleninu a sušené, uzené nebo nasolené maso. Rajčatům se říkalo "love apples", jablka lásky, protože byla vzácná a dovážela se z Mexika. Do toho přišel Heinz s kečupem. Není divu, že Američanům připadalo, že jim výrazně zpestřil stůl.
Protlak ředěný vodou
Výroba kečupu je docela jednoduchá. Základem je zhruba dvakrát až čtyřikrát zahuštěný protlak z rajčat, který se mísí s vodou, octem, cukrem a kořením. Vzniklá směs se dál upravuje stabilizátory (modifikovanými škroby nebo pektinem), které zabrání tomu, aby se pevný a kapalný podíl rozdělil, a současně upravují i konzistenci kečupu. Ten by měl být na rozdíl od protlaku hladký, jemný a lesklý.
Zatímco kečupy ve skleněných obalech se konzervují pasterací, tedy zahřátím na teploty do 100 °C, výrobky v plastu se většinou stabilizují chemickou konzervací - kyselinou sorbovou a benzoovou.
Kečup musí obsahovat nejméně 25 procent takzvané refraktometrické sušiny, z níž minimálně sedm má tvořit sušina vnesená rajčatovou šťávou. U kečupů označených Prima, Extra nebo Speciál je to deset procent. Tento předpis bohužel neplatí pro všechny výrobky na evropském trhu. Například polské kečupy tento limit splňovat nemusí.
Rady pro výběr
* Kvalitnější kečupy jsou ve skle; nejsou chemicky konzervovány a obsahují víc rajčat. Kečupy v plastu jsou jemnější, levnější, ale obsahují konzervační látky.
* Lidé s potravinovými alergiemi by měli dávat přednost kečupům bez konzervačních látek
* Kečup by měl být uchováván na chladném místě, po otevření v chladničce. Výrobky v průhledných obalech patří do tmy, aby byly chráněny před nežádoucími účinky denního světla
